| Ráno se probouzím jako obvykle zimou:-). Přesto že jsem se nabalil, vysoká nadmořská výška dělá své a tak v 7 hodin ráno zjišťuji na temploměru stav 4 stupně Celsia. Dřív v noci bylo nejspíš těsně nad nulou. |
|
| Po standardní ranní proceduře vyrážím směrem dál do hor s cílem Francie a pak návrat na sever Švýcarska. Ve městě Brig beru benzín (18.5 L, 31 CHF) a s radostí zjišťuji, že poslední nádrž vydržela 420 km. Mám podezření, že spotřebu snížil nový řetěz, protože s touhle poslední nádrží jsem se svižně proháněl nejbrutálnějšími průsmyky, takže stylem jízdy to nebude. Držím se mimo dálnici a mířím směrem pod Mont Blanc přes Sierre, Martigny. Následují dva menší průsmyky C. de la Forclaz (1528 m) a C. des Montes (1461 m) a mezi nimi hranice s Francií. Pak ještě chvíle jízdy a ocitám se tváří v tvář Mont Blancu. Jak se zdá, takhle na konci léta nepůsobí nijak hrůzostrašně a v podstatě jen do půlky hory sahá ledovec. V údolí pod horou je krásných 26 stupňů. |
 |
| Následuje cesta směrem na Ženevu (přejezd do severnější části Švýcarska), nejdřív po dálnici, poté co zjišťuji že se na ní platí mýtné platím minimální poplatek 1 Euro za stávající cestu a vydávám se na silnice mimo dálnici. Ženevu jenom projíždím jednak proto, že vlastně ani nevím co je v ní zajímavého a co bych měl hledat, a také proto, že mě mnohem víc zajímá jezero a cesta kolem něj. Ženevské jezero je opravdu velké a hezké, ale cesta kolem obnáší průjezd mnoha a mnoha městy, a tak se z něj stává v tom vedru co je tady v údolích (místy až 30 stupňů) spíš utrpení. Nemůžu se dočkat až se zase dostanu do hor. Jedu na Lausanne, Montreux a Aigle, kde konečně zajíždím do vyšších poloh. Vybírám si takový průjezd, abych projel dva průsmyky, ale jak se ukazuje, C. de Mosses (1445 m) a Jaunpass (1509 m) jsou jen takové dva vyšší kopce v porovnání s dvoutisícovými které jsem projížděl v předchozích dnech. |
 |
| K večeru vyčerpaný z celodenní cesty sjíždím do údolí na město Spiez a poté Interlaken, kde zjišťuji že benzín je na dně a tak hledám benzinku a kemp na přespání. Chtěl jsem najít benzinku s obsluhou, abych trochu rozdrobil peníze, ale jako na potvoru nikde poblíž žádná taková není a v nádrži je tak litr benzínu. Proto jsem se spokojil s automatem, což byla zásadní chyba. Automat vypadá jinak než v Itálii a tak do něj radši dávám napoprvé jen 10 CHF, abych to vyzkoušel. Co se nestalo? Automat mi těch 10 CHF sežral, protože jsem hned napoprvé nepochopil postup, odešel ke stojanu zjistit jestli už můžu tankovat a za těch 10 vteřin co jsem byl pryč asi vypršel nějaký timeout a stornovalo to objednávku. Tyhle automaty nemají nic na vrácení peněz a tak mých 10 CHF zůstalo uvnitř :-/. Nakonec provádím tankování správným způsobem (12 L, 20 CHF - drobnější jsem už neměl). Jediné, co mi spravuje náladu je to, že těch 18.5 L co jsem tankoval naposledy vydrželo neuvěřitelných 470 km! Toto plus ranních 30 km k benzince v Brigu dává dnešní nájezd 500 km. |
|
| Spotřeba 4L/100km je krásná věc a tak jsem zvědavý, co to řekne později na Německé dálnici. Jsem moc unavený na to abych hledal sociální kempy a tak se spokojuji s poměrně luxusním kempem za 20.50 CHF na noc za obvyklý stan, motorku a jednu osobu. Kemp je tak luxusní, že narozdíl od předchozích dostávám podrobnou prohlídku co kde je, vlastní prkýnko pod stojánek motorky a vlastní betonovou dlaždici pod případný vařič (který stejně nemám). Navíc dostávám perfektní místo s výhledem na zasněženou horu Eiger (3970 m). Sjel jsem hodne do údolí a tak doufám, že tady bude v noci tepleji než posledně, večer to tak i docela pozitivně vypadá. |
 |
|
Ulehám jako obvykle kolem deváté po dopsání zápisu do lodního deníku. Zítra je v plánu pár posledních průsmyků, přejezd na Rakousko a zakotvení nekde v Německu před finálním přesunem po dálnici domů. Kvůli problému s řetězem není peněz nazbyt a tak si už nemůžu dovolit tady strávit byť jediný den ježděním po okolí, což je škoda protože ty dva nejhezčí průsmyky mám asi 70 km odtud hned za tím Eigerem, na který koukám.
|
|