RUMSPEDICE - www
Toto je poctivě přepsaný a nijak necenzurovaný deník z již desáté jawajízdy pořádané společností SACOVE.
Přeji pěkné počtení spojené se zíráním na přiložené fotografie.
pokud vás budou zajímat i další expedice naší společnosti, jukněte na www.sacove.wz.cz
RUMSPEDICE 2005
aneb Rumunsko zhyne pod okřídlenými koly bisonů, panelek a kývaček
SLOVO ÚVODEM: Putování roku 2005 bylo již desáté v historii a proto bylo dvakrát odložené Rumunsko nevyhnutelné. Ze základní sestavy odpadla převážně z malicherných důvodů většina členů. A víte co vy peciválové, co jste vyměnili jawagang za plážový hotýlek, chatičku nebo postel domova? Jeli jsme tři - dvě panelky s PAVíkama a bison. V oblastech Ruménie téměř nepřetržitě pršelo a užili jsme si opravdový motokros. Řešili jsme ulomený tlumič, uvolněný spojkový koš, předstih a klouzající spojku. Nezalekli jsme se medvěda nic a spali jsme v hlubokých lesích. Poznali jsme středověk nejen v hystorických památkách Rumunska, ale také od našich prdelí na mizerných silnicích. A VO TOM TO JE! Rumunsko motorkářský ráj rozhodně není, ale až jednou bude, dík novým silnicím, už to nebude TO Rumunsko! Všem, kteří si nechali ujít letošní příležitost, následuje přepsaný deník s výběrem fotografií. (Celkem foťák 12MPx 1,5GB.) Ať trpí, že s námi nejeli, neboť to bylo naposledy, co jsem každého oslovil měsíce předem. Vy ostatní čtenáři se dobře bavte ..... ale buďte tiše, ať slyšíte jawky projíždějící za okny...
"DRUM BUN!" (šťastnou cestu)
| den nultý |
Sraz - lom Vyšší Brod |
|
| den první |
Plnou paroou přes Rakousko - Vídeň |
251,25 km 50,4km/h 4:58:57 hod |
| den druhý |
Slovensko - Bratislava |
---
|
| den třetí |
Maďarsko - tranzitní země |
581 km 11:23:20 |
| den čtvrtý |
Konečně Rumunsko - první dojmy, počasí na kekel |
88,64 km 39,6km/h 2:14:15 |
| den pátý |
Jedem do vnitrozemí - bison má závažnou závadu
|
184 km 46,5km/h 3:57:20 |
| den šestý |
Sighiosara - historické město - otáčíme na sever
|
260 km 45,6km/h 5:42:11 |
| den sedmý |
Bilbor - motokrosová trať
|
---
|
| den osmý |
Podél Ukrajiny - kazíme si dojmy o Rumunsku
|
309km 35,1km/h 8:47:45 |
| den devátý |
Jsme OUT .. opět Maďároš |
223,22km 43,6km/h 5:07:07 |
| den desátý |
Valíme z Maďarska - Slovensko jeskyně Domica...klouže spojka
|
280,43km 52KM/h 5:23:24
|
den jedenáctý
|
Napříč Slovenskem a konečně v ČR
|
300,66km 58,6km/h 5:07:04h |
den dvanáctý
|
Napříč Českem a domu
|
247,2km 53,5km/h 4:36:58 |
| shrnutí |
kilometry, obsah, spotřeba, peníze, včely a vosy, klíšťata .....
|
|
DEN NULTÝ - 31.7.05 neděle
16:56 Slejzáme se jako šváby na pivo. Zatím se ještě nikdo neslezl. Čárlí čeká na Drobka, Drobek na Javiho a Javi na Čárlího. zetor připravil optimální počasí pro start letošního čundru (Zetor je jeden z odpadlíků - jeho postava je charakteristická špatným počasím.) prší a když zrovna přestane, tak zase začne. Atombordel (nepromok) bude nezbytný.
17:20 Drobek dorazil. Jawka šlapala i za stále přerušovaného deště jako bejk. Zdá se, že elektronické relé zabudované včera večer odvádí dobrou práci. Čárlí právě nakládá basůna, kterého scela mimo jeho zvyklost naleštil. Pršet tedy přestane, jen co bude bison zase zasranej od bláta.
19:00 Čárlí s Drobkem sedí v lomu ve Vyšším Brodě. Padá vodička. Borčus (rovněž malicherný odpadlík) udělal dobrý skutek a posekal v lomu trávu a připravil dřevo na požár.
23:30 Stále čekáme na Javiho. Mezitím se tady vystřídali navštěvníci, jako Mirďásek s Lupínkem na motorkách (rodina), Standa (odpadlík - z oprávněného důvodu) v samozamykacím autě (vadný centrál u forda) a Borčus se ženou. Čárlí s Drobkem už si nastrkali do očí zapalovače, protože se jim chce strašně spát a nemají sirky. |
|
DEN PRVNÍ 1.8.04 pondělí
1:27 Javi přijel a jdem spát. V Ratibořskejch horách JAVImu přeběhla černá kočka přes cestu (zleva doprava)
8:48 BLIBLIBLI - Hnusáci se klubou. Je krásné ráno, na obloze sem tam mráček, první den dovolené a jAVI už se shání po internetu, zatímco Drobek by si dal interfernet. Jsme pozvaní k Čárlíúm na buchty, tak balíme a jedem.
9:01 JAVI vypráví, jak ve Zlaté koruně (kemp u Vltavy) v řece našel mrtvého utopence. Byl prý stuhlej v poloze lyžaře a měl na sobě plavky a brejle. Drobek hovoří s Rudolfem (Důvěrně si prohlíží lahev šňapsu).
10:38 Čundr začíná čtením pošty na internetu. Zastavili jsme se u Čárlíů, kde se nachází čaj, buchty, voda a přístupový bod k internetu. Počasí se umoudřilo. (Ale telecom ne, takže nakonec šel JAVI do infocentra ve městě)
11:55 U Čárlíů jsme se i naobědvali. Nabereme vodu a valíme do Rajchu.
12:05 Čárlího maminka se s námi loučí slovy: "AŤ vám to jede - jedu zdar!"
12:48 Tankujeme ve studánkách plnou ...
JAVIho nouzová lahev benzinu prdla, takže má natankováno i PAVíku...snad nepřeskočí jiskra...
15:04 Kousek za Zwettlem v Rakousku ležíme v lese, sbíráme klíšťátka a koukáme na mapu sedmihradska. Drobek by rád jel přes hory plné medvědů a přes výrony plynů. Tam se dá prý vařit přímo na zemi (stačí škrtnout). U JAVIho v PÁVíku prý také.
18:30 Jsme ve Vídni. Drobek už se nediví, proč si američani myslí, že je Praha ve Vídni. Snad se odsud dokážeme vymotat ikdyž máme k dispozici pouze mapu světa.
21:00 Nocležnit jsme chtěli na "našem plácku" u Dunaje, kde jsme spali předloni, ale bohužel se tam nacházelo kvantum toaletních papírků a nekonečno nekonečen sosuchtivých komárů a tak jsme se přesunuli o pár kousků dál, kde je to trošku lepčí. JAVI nás všechny nastříkal repelentem na medvědy, který prý funguje i na komáry. V dáli krásně bliká větrná elektrárna.
statistika dne: 251,25km 50,4km/h 4:58:57 hod |
 |
|
 |
 |
 |
 |
DEN DRUHÝ 2.8.04 úterý
7:05 Ústup! Zavelel Drobek. Sosáci jsou tak dotěrný, že lezou i do pusy. Drobkovo čelo vypadá jako zadní brada. Javi připomíná známou hru bowling a Čárlí má taky jeden kousanec na ruce. Dali jsme výbornou žaludeční polivku od magi a vypadnem na koupačku k Dunaji. Dnes nás čekají nekonečné roviny Maďarska (pouze tranzitní země) , ale vyleštěných a nablýskaných vesniček Rakouska už bylo taky dost.
9:38
Koupáme se v Dunaji u "Bad deutsch Altenberg", když Drobek vkročil do vody, tak to začalo syčet.
10:01
Drobkovo kraťasy a tričko jsou zasaženy vlnou tsunami. Kolem nás projela nákladní loď, hladina Dunaje u břehu klesla o metr a nastala klasická reakce "jé voda úbývá", načež se voda zase zvedla a zaplavila břeh 2 metry od původní hladiny. V záplavové oblasti se bohužel nacházelo Drobkovo obutí a to horní i spodní díl (tričko a boty)
10:55
Překračujeme hranice do Slovenska v Bratislavě. JAVImu došel benzín i v jeho zázračné lahvičce. Chystá se Čárlího zahnědnutí.
Díváme se na úchvatný Bratislavský most. Ještě na dálnici za přechodem JAVImu definitivně došlo palivo, tak Čárlí podojil bisona o 1l.
11:41 Tankujeme v Bratislavě.
JAVI při placení benzinu kartou zjistil, že má kartu od včerejška propadlou.
12:43
Stavíme kousek za Bratislavou. Drobek říká, že silnice jsou zde poněkud horší než v Rakousku, protože ne zřídka najede na jámu, která mu narazí přední blatník až na klakson (to jsem samozřejmě vůbec netušil, co mě čeká v Rumunsku) JAVI vyhandloval za dvě Eura jednoho melouna a začnou klasické hody - chléb,meloun a lanšmíd. čárlí nutně hledá kukuřici. (nakonec zalezl do lesa)
15:33
Začíná prohlídka vodního díla Gabčíkovo. Koukáme, jak je to tu veliké a jak fakčí takové zdymadlo. Dvě lodi veliké jako bejk proplují zdymadlem za 25 minut. Rozdíl hladin bývá 16-23 metrů. Teď právě je asi těch 23. Ještě je potřeba zapsat čubku slováka, jenž předjel Čárlího autem a hodil mu pod kola plechovku od pití. Pěkně jsme si pokecali se španělama. "piča" je u nich prý "uzel". (prostě rohovor na úrovni)
Kus před Maďarskými hranicemi (Číčov) nás překvapil pěkný rybník. Pro koupačku se sice musel překonat bahnitý břeh, ale shodli jsme se na tom, že jde o čistou špínu. V Dunaji byla voda průmyslová. (jen o kilometr dál byla luxusní pískovna s plážemi ... tu jsme museli už jen minout)
18:31
Slovenské Komárno se proměnilo v maďarské Komárom a začaly problémy se železničními přejezdy. Závora se zvedne, ale světla stále blikají - to znamená strašné autokolony. Teď stojíme na cestě do Pešti. Drobek váže kytaru gumicukem a JAVI prosazuje myšlenku, že disco nikdy nejíš sám. Má ty sušenky romašírované na prach, část si sype do držky, část nasype do mordy Čárlímu a zbytek sype do tlam mravenců.
21:45
U obce "Gyor" chtěl Čárlí přemluvit ostatní kolegy ke spaní v lomu na prvním kopci, na který jsme narazili. Bohužel tam ale bylo chráněné území a to se Drobkovi s JAVIm moc nelíbilo. (Opodál stál komplex špinavých paneláků a zdevastovaného areálu jakýchsi budov). Celé to rozlouskli dva příjemní mladí lidé, kteří si to valili okolo na PIONYRU 250 se sajtkou (Maďarská výroba 1974) a stavěli se na čumendo. Drobek je plynule lámanou němčinou požádal o radu a oni nás zavedli na takový plácek u silnice s lavičkou a ohništěm. (Za jejich dobrotiní obdrželi 2ks velkopopovického kozla) Upekli jsme buřty, pak přijelo auto a zastavilo opodál. Drobek se oddělil aby nás hlídal. Nutno ještě zmínit, že buřty vozí JAVI už od neděle a že se měli skladovat do +7°C. Salmonela to jistí. (Podezřelé auto za hodinu odjelo aniž bychom kohokoliv viděli - v noci se na nás vrhli jiní návštěvníci)
|
 |
|
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
|
Den třetí - 3.8.04 Středa
4:00
JAVI má záchvat smíchu. Ti komáři jsou vážně strašný! Přemýšlíme o tom, že to zabalíme a pojedem dál.
4:05
Rada starších rozhodla - balíme a jedem. (Tento nápad se ukázal prozíravý nejen kvůli komárům, ale také jsme ráno mnohem snadněji překonali třetí hlavní město v cestě - Budapešť. Jízda byla trochu na bubáka, protože Čárlí má místo žárovky bludičku, Drobkovi to svítí jenom pod otáčkama - jinak vypadává elektronika a JAVImu to od loňského harampádu svítí trochu doleva.)
6:28
Tankujeme v Budapešti.
Silinice v Budapešti jsou strašné. Jesli sem ještě někdy pojedeme, tak jedině v landroweru. V rádiu na pumpě povídali, že na cestě do Rumunska je jeden krešharampád. (maďarský a náš výraz pro bouračku nebo cokoli motorového)
7:20
Kus za Peští jsme našli jeden takový komárfreeplac. Padli jsme vysílením. Drob chystá přípravu žaludeční polévky - původně gulášové, ale přehrše cibule z ní udělalo cibulačku.Jako motoristé můžeme návštěvu tří států a průjezd jejich hlavních měst shrnout takto: |
V RAkousku jsou řidiči k jednostopákům ohleduplní. Nikdo vás nepředjíždí, pokud si není 100% jist, že v protisměru nic není a to ikdyž jedete za krajnicí. Dopravní mašinérie ve Vídni vás stejně rychle vcucne i vyplivne a při troše snahy jste na správné straně města. Na Slovensku je vše ve výstavbě - tedy rozkopáno. Značení je zastaralé a matoucí, ovšem to čas někdy vyléčí. Horší je to s řidičem, který vás předjede a neváhá vyhodit plechovku z okénka. A nakonec Maďároš. Ospalé vesnice s řadou pozemků ležících ladem, gigantické továrny s vytřískanými okny a naprosto šílená silnice, jejichž provoz by suvéreně ucpal i funkční českou dálnici. Řidiči se chovají dle situlace a zřejmě jsou za převálcování motocyklisty pozitivně hodnoceni. Nedrsnější skupinou jsou kamiony, které jezdí výhradně s přívěsem a zřejmě na něj zapomínají.
Všechny nepříjemné zkušenosti ale vyrovnají udivené pohledy a mávání domorodců, které se s najetými kilometry stále stupňuje... a proto to děláme, takže vstávat - nejsme tu na dovolené!!!
11:20
Pár set kilometrů za městem Szolnok dáváme kouřovou. Čárlí při parkování zajel chudáka myšáka. To Maďarsko je vážně nezjímavá a pro nás pouze tranzitní země. Drobek se Čárlího ptá "jak ti šlape VAPE chlape" (Jde o elektronické zapalování, které už Čárlí nestihl zamontovat a tak ho jenom vezl v kufru pro případ, že by staré dynamo zklamalo - nestalo se.)
13:05
Stavíme, abychom uvařili megahu. Je totiš čas oběda a také velikého hladu. HU bude složeno z rýže a konzervy s cibulí. Cestou jsme překonali nejdelší možný rovný úsek silnice.
15:00
JAVImu se přihodil krešharampád. Uvolnil se mu kryt řetězu a začal dělat takovej rambajs, až JAVI musel zastavit a závadu odstranit.
16:04
Překročili jsme Rumunskou hranici. Za 170 Eur se z nás stali milionáři (i přes nedávné škrtnutí čtyř nul) a jdeme tankovat. (Bohužel se ukázalo, že tankování nebo nakupování na kartu je v Rumunsku naprosto vyloučeno a proto nezbylo než hotovost šetřit na palivo)
17:59
Pokoušíme se koupit karton pitné vody u pumpy. Kurz je těžko určitelný - částky se pohybují v desetitisících. Pokoušeli jsme se také nakoupit v MeTRU, ale tam to bohužel bez platné karty METRO nebo MAKRO nelze. (Obchoďák byl oplocen ostnáčem a hlídaný ochrankou - my jsme narazili pouze na pár žebrajících dětí u křižovatky - JAVI je obdaroval bobónky PEZZ)
balení 12 litrů vody u pumpy stálo 120000Lei... Kurs jsme zjednodušili na 1000Lei=necelá 1Kč. (Při pohledu na ceny se nemůžem zbavit dojmu, že nás ve směnárně vzali na hůl.. .)
21:33
Po dlouhhém bádání jsme našli místo na spaní. Bohužel se tady opět rojí mračna sosmenů. tentokráte jsme se na ně ale perfektně připravili. Mezi jAVIho a Drobka krešharampády (motorky) jsme přehodili igelitovou moskitieru, která sahá na všech stranách až k zemi. stačí usmrtit sosáky, kteří byli rychleší než my a schovali se dovnitř. Cestou sem jsme ještě pátrali po jakési vodě, abychom si alespoň umyli nohy. Nalezli jsme křišťálově bahnitou říčku, kde jsme potřebu vykonali. Nutno ještě zmínit, že Rumunsko na první pohled vypadá dost zanedbaně. Je tu spousta železničních tratí, ale všechny zarostlé a rozbité. Továrny mají vymlácená okna, vše je rezavé, ale některé i přesto fungují (viz teplárna v Oradee). Po tankodromech považovaných za cesty se prohánějí dacie známých i neznámých typů a velmi kontrastně působí provoz koňských potahů a moderních kamionů. Ne zřídka se stává, že v obci potkáváme krávy procházející se samovolně prostředkem cesty (asi jsou tu stejně jako v Indii posvátné). Jdem papkat landšmíd.
statistika za dva dny: 581km 11:23:20 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
DEN ČTVRTÝ - 4.8.05 čtvrtek
|
1:01
Alarm! Alarm! Ozývá se bouření a narozdíl od nálady se začíná zvedat vítr. Naše moskitiera se mění ve větrolam. Sichrujeme všechny mezery mezi spodní a horní plachtou izolačkou. Větrolam se začíná měnit v dešťolam a bouřkolam. Čárlí dává poslední pomazání. (Obloha byla v jednom ohni - něco takového jsme zažili kdysi v Tatrách - navíc s kroupama, ale tentokrát jsme tábořili na mostě, takže se nám potoky vody vyhnuly a vítr trhající plachtu naštěstí ustal.)
10:10
Sčítáme nulové škody. Náš počasíolam fungoval dokonale. Mraky se na nás stále mračí. Drob vaří puškvorcovou kraví polévku, fotografuje milióny Lei a náš igelithaus. JAVI začal po čtyrech dnech psát svůj JAVIdeník. Drobek zjistil, že rumunské šušně jsou z igelitu a tak je může klidně nechat na dešti. JAVI rozdává BEBE prach. (COkoli, co JAVI vezl bylo rozdrceno a ochuceno benzinem.)
11:57
Stále meditujeme pod plachtou. JAVI nám prozradil, že se v mládí chtěl jmenovat Roman Tyčka. Drobek nám zase poudal, že v Rumunsku nejezdí autobusy a doprava funguje tak, že všichni jezdí na stopa a za stopa platí částku, jakoby jeli autobusem. Asi na tom něco bude, protože v Orade, kterou jsme projížděli bylo něco jako zastávka na autobus plná lidí, kteří stopovali.
14:10
Počasí si z nás dělá legraci. Když už jsme se konečně hnuli z místa, tak začal ceďák. Maskujeme se v čekárně plné hoven a odpadků.
16:16
Dorazili jsme až k jeskyni "Pestera...". Zaplatili jsme každý 60.000Lei a jdem in. Je tu zima 10°C a vlhko. Průvodce nic neříká, protože mu stejně nikdo nerozumí, ani Maďaři, ani my. Je tu skvělý dóm. Drobek fotí načerno, páč focení stálo neuvěřitelných 150.000L. Jsou tu tak velké krápníky, jako celá Koňepruská jeskyně. Je tu kostra zabitého medvěda. Průvodce poznal, že jsme z Čech.
17:10
Po jeskyni si zkusíme dát oběd. Domorodci nám zkoušeli prodat nějké kýče, ale my jsme nepodlehli. (Je to zvláštní poznat, jak se cítí západní turisti u nás, když je obklopují stánky s neodbitnými suvenýry). Domluvit se s rumunem na jídle není napoprvé snadné. Servírka už nevěděla jak nám to vysvětlit, tak na talíři přinesla kus zmrzlého masa, pstruha, kus mletého masa a kousek brambory. Na druhém talířku pak kousek zeleného salátu a rajče. My jsme jen ukazovali, že chceme mražené maso s bramborama a jaký salát. Drobek se za nás stydí, říká, že vypadáme jak když jsme vylezli z lesa.
18:00
Zaplatili jsme JAVIho penězi 400.000L a valíme dál. (Zaplatili jsme vcelku dost, když uvážíme, že Drobek si musel maso naporcovat vlastní kudlou - tak bylo tuhé a hranolky se daly sníst pouze se zatajeným dechem .. ale jinak tam bylo čisto a salát byl chutný.)
20:45
Dorazili jsme až někam do hor. Drobek oběvil pěkné tábořiště. Je to v panenské přírodě a máme tedy strach z medvědů a jiného hmyzu. Vybudovali jsme vozovou hradbu, založili táborák a na plynu začali vařit těstovinové lahodné HU. Začíná volně padat voda z nebíčka. (no aspoň jsme ráno měli na plachtě krásná umyvadélka s čistou vodou a v tomhle počasí by ani medvěda nevyhnal .. použitý hrnec, lžíce a konzervy jsme ovšem jako vždy odnesli 15m od tábora.)
statistika 88,64km 39,6km/h 2:14:15
|
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
DEN PÁTÝ - 5.8.05 pátek
8:48
Probouzíme se do deštivého rána. Celou noc hustě pršelo. Jen tak ležíme pod plachtou a meditujeme. Pozorujeme, jak má JAVI s Drobkem zamlženou nádrž přesně podle hladiny benzínu. JAVI rozdává tatranky a je zajímavé, že i když jsou tatranky v originálním balení, jsou uvnitř cítit po benzínu. Po snědení zůstává v ústech výrazný benzínový chuťový ocas.
9:33
Přestalo čůrkat a Drob šel zahnědnout les. Povídal, že to jevilo známky melouna - prý fůra pecek. JAVI si dal pěstí do nosu a teče mu krev z ruky. Ale později zjistil, že to bylo z nosu. Drobek říkal, že když domorodci jedou s koňským potahem z kopce, tak za ním mají přivázanou pneumatiku plnou kamení, aby to brzdilo. Něco na tom asi bude, protože jsme jednu zapomenutou na cestě včera potkali.
10:49
Střídavě pršavo. (Střídavě jsem rozdělával oheň ve snaze spálit haldu odpadků, kterou zde volně nechali předešlí nocležníci, ale nakonec jsem to vzdal. Naše odpadky jsme vždy vozili ssebou stovky kilometrů, než jsme našli odpadkový koš) Do přístřešku vcházíme postraním vchodem a furt narážíme hlavou do Čárlího kufříku. Polévka je dnes gulášová se stracenou cibulí, chléb máme rumunský a chutná jako řepková bublanina.
14:04
Při zastávce u nějaké přehrady, která se již pár let nepoužívá jsme zjistili, že pet flašky se nevyrábějí, ale těží v Rumunsku. Na hladině plave neuvěřitelný bordel a Čárlí s Drobkem oblékají atombordel. (Vynález PET lahve v Rumunsku předběhl svou dobu ... plastovky se válí všade - o hlavní svoz a likvidaci se nedobrovolně starají řeky. Na břehu sice byla vylovená pěkná hromada flašek, ale kam s nimi)
14:53
Tankujeme u cikána ... (zjišťujeme, že je dobré tankovat za předem dohodnutou cenu - drobné se nevrací)
21:02
Přes Rumunsko vede řada úzkoroschodných kolejí, které pouze křižují silnici, ale nikam nevedou. Právě na jednom takovém přejezdu už Čárlího levý zadní tlumič nevydržel pohromadě. (Utrhlo se horní uchycení tlumiče. Skřížená vidlice dovolila pouze krátký přesun na přilehlou louku. Kdo by s něčím takovým počítal? Nabízela se možnost vyrobit oba dva tlumiče ze dřeva a pokračovat "natvrdo".) Vzniklou dosti závažnou závadu se nám podařilo odstranit tak, že Drobek vzal Čárlího na svůj krešharampád a dojeli 43km do města TURDA, kde u cesty objevili nějaký servis. Drob požaduje, aby zde bylo zapsáno, že se tam jelo jawou řady COMFORTLINE. (Samozřejmě pršelo tam i zpět, ale jawička se ke vší pohodě ve dvou pěkně pohupovala.) Lámanou angličtino-turečtinou jsme přesvědčili majitele servizu, aby přivolal svého dvorního svářeče a ten nám tlumič zavařil. Odměnou mu byla pouze jedna kozlí plechovka (peníze nechtěl a celý karton piva taky ne. Ještě si dovolím poznámku, že Čárlí během čekání u servisu pozdravil procházejícího rumuna tak plynně rumunsky, že ten na něho něco spustil v domění, že mu rozumíme... ). JAVI zatím hlídal bisona, aby nikam neutekl a držel pozice místa na spaní, které dnes bison vybral. Mimochodem místo to není nic moc, spát budeme ve svahu a na švestkách. Drob právě vaří rýžové HU, ve kterém utopí Čárlího a JAVIho hovězí konzervu z kravičky. Debatujeme proč domorodci pasoucí krávy nevyužívají internet.
statistika 184 - (2x43) km 46,5km/h 3:57:20
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|
DEN ŠESTÝ - 6.8.05 sobota
|
|
7:24
Vstáváme dnes raději dříve, abychom někam dojeli a něco viděli a nechytali vzteka, že jsme nikde nebyli a nic neviděli. Drob ještě spáchá polivku a jezdí kolem nás romani. Rudolf Jelínek už je skoro vyčerpán. Drobek chce výrobcům kosmetiky doporučit, že nejlepší tužidlo na vlasy je 5 dní si nemýt hlavu a chodit v helmě.
8:44
Konečně jsme sbalení. Drobek láteří, protože je mu vlhko. Zrovna začíná pršet a tak vyrážíme dál.
12:40
Valíme si to směrem na Sighiosaru. Mezi Turdou a Iernutem jsme najeli na luxusní runway, ale protože nás to nebavilo, tak jsme odbočili na Medias, což znamená střed Rumunska. (a taky betonku - prachmizernou silnici s dírama)
13:41
Stavíme v nějaké obci, kde Drobek objevil pramen čůrající z kamene. Nabrali jsme do kanistrů a také se napili - jsem zvědav, kde zahnědnem. (původně jsme si řekli, že pít budem jen kupovanou vodu a z téhle budem vařit, ale nakonec jsme pili všechno co teklo...)
14:06
Jsme v perle sedmihradska. Drobek dostal od řidiče rumunského autobusu nálepku (RO) na svého PAVíka, kde už má úctyhodnou sbírku. Pak Drobek instaloval hlídací ponožky a jdem. Maďaři jsou schopni vjet s karavanem pěší zónou až na náměstí. Nároky na rodiště Vlady Tepése (hraběte Dráculy) si činí několik měst (Klenov, Ledeč nad Sázavou, Vyšší Brod..) ale pouze my jsme v tom správném (Sighiosara). Dracula=latinsky Draco - ďábel, drak. Von byl totiš kruťas a válečník. Našli jsme místo, kde Dracula někoho sežral, ale moc mu to nesedlo. Drobek fotí holku, která na kytaru zpívá Tichou noc. Narazili jsme na "INTERNET cAFE". JAVIna by ráda zkontrolovala poštu. Zákazníci prý nečekají (tři starší počítače DELL byli vytížené na 2h dopředu). Jdem se mrknout na muzeum ve věži. Jsou tu hrnce a mlýnské kameny. Dále pak celá zubařská souprava. JAVI zná všechny nástroje jeménem. Dál je tu chirurgické, gynekologické a amputační nádobíčko. Je tu také orlojstroj pobóchaný (jen dvě postavičky, které vykukují a zakukují).
18:35
Tankujeme - pumpař je správnej kolík. V hubě cigáro a zná Arabelu s Rumburakem a "děkuji".
21:16
Dnes jsme zbudovali tábor poblíž Sovaty a pojmenovali ho antisosákový val. Vykoupali jsme se v místním kalném potoce, snědli něco lunchmeatu a debatujeme v našem valu. Pijem místní pivo "bergenbier", které chutná jako černý nektar. Přemýšlíme, zda se zítra vrátíme zase na silnici po provazovém mostě, který jsme dnes k našemu tábořišti překonali. (na jednom okaraji byla metr vysoká betonová patka - tu jsme přejeli pomocí odpadlého prkna z mostu. Protože jsem se vysokému schodu bránil - zjezdil jsem okolí, ale marně - provazový most byla jediná možná cesta.)
statistika 260km 45,6km/h 5:42:11
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
DEN SEDMÝ 7.8.05 neděle
|
|
8:02
Rumunsko je zvláštní země. Když neprší v noci, tak prší stále. Už jsme si na to zvykli, takže se občerstvíme slivovicí a čokoládou, dáme pár songů na kytaru a vyrazíme ať už si to počasí o nás myslí co chce. Provazový most je stále na svém místě, zejména dík tomu, že kalný potok, který se vydává za jedno z ramen řeky Mureš (Tarnava mica) nejeví známky povodně. Nutno ještě podotknout, že od města Sighiosara jsme se nalodili na luxusní silnici E60, dík které je změněn nejen ráz krajiny, ale je i jiný přístup okolo žijících obyvatel. Městečka i vesnice mají silnici obšancovanou množstvím stánků s nejrůznějším zbožím připomínajícím Rumunsko - například mexickými klobouky. Při jedné zastávce se nám chlapík snažil prodat hrozen červené cibule za 30L (v našem kurzu skoro 300,-Kč) Spokojili jsme se však s petkou piva a dvěma chleby v ceně 6,2L.
10:35
JAVI našel čtyřlístek a to zanmená, že máme vyrazit. stále prší, ale nám to nevadí, neboť cesta v dešti v atombordelu je komfortní.
11:39
Po provazovém mostě jsme se s vypětím všech sil dostali zpět na druhý břeh. Prkna na mostě byla pěkně slizká. JAVI oběvil závadu na svém krešharampádu v neukostřeném relé v době, kdy zjistil vybití akupacku k foťáku. Jinak by závadu jistě skryl. Naproti tomu Čárlí si vzpoměl na ztracenou matičku v uchycení zadního blatníku a tak také opravuje. Matička vyžebraná od JAVIho ovšem není nerezová - snad bison pojede i tak. (Stejně to za chvíli zase stratil - a už se na to vys...)
12:26
Hrabeme se stále výš a výš. Projíždíme mrakem a sráží se na nás vodní krupička. Všechno je plzké.
12:41
Naše snaha dostat se nad mrak je marná. Jsme asi 1200m nad mořem a cesta začíná zase klesat. Kupodivu tudy vede fungl nová silnice (po chvíli byla jen na jedné půlce a pak jíl, bahno... ).
15:59
Dereme se do krpálu a baštíme lunch.
21:26 Dodrápali jsme se až k městu Jakobena. Budujeme val a vaříme hovězí guláš. Absolvovali jsme asi 120km v dešti. Cestu jsme si zkrátili asi 50-ti kilometrovou zkratkou. Ta začínala spanilou jízdou mezi kalužemi, pak po hrbolaté dlážděné cestě do krpálu, kde jsme obědvali lunch. Dále jsme pokračovali širokou lesní cestou až do městečka Bilbor, kde se cesta změnila v komfortní asfaltku. V lese jsme ještě potkali autobus plný lidí, několik koňských povozů a spoustu dácií. Ještě v městečku se z cesty stala bahení lázeň. Následováni koňským povozem jsme bruslili v bahně, Drobka to dokonce vrhlo do škarpy. (Jen zadní kolo, ale nemohl jsem to dostat ven) Na rozcestí nám dva dobří lidé v dácii poradili kudy dál. Pak začal pravý motokros. Po bahnito-kamenité cestě do ukrutného krpálu. Po překonání dvou psích smeček a jednoho bači jsme opět začali klesat. Mohutně skrápěni vodou z mraku, kterým jsme projížděli jsme se začali řítit po úzké cestě ze skoro kolmého kopce. Není nám jasné, jak tudy projela dácie plná lidí. Po té se cesta změnila opět ve spanilou jízdu. JAVIho zničila cedule "nerovnost vozovky" "max. rychlost 30km/h". Vše prý v úseku 15km. Nakonec jsme se konečně vrátili na vysněnou panelku. Guláš už je načnut a těstoviny jsou plzké - to znamená, že večeře je uchystána. Budeme spát u nějakého potoka s rizikem záplavy medvědů. Signál GSM=0. Projela okolo JAWA 350/634 jakoby nic.
22:44 Usínáme vesele.
|
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
DEN OSMÝ 8.8.04 pondělí
|
Rumunsko je opravdu zvláštní země. Když neprší v noci, o to více leje přes den. Pokud se dnes rozhodneme vypadnout, čeká nás dalších 200km vodní lázně. Dnešní tábořiště jsme našli s vypětím všech sil, neboť všechny pozemky jsou v této oblasti oploceny. Bahnitá louka naštěstí nikoho nezajímá a tak nás čeká motokrosová vložka, neboť vydatný liják louku poměnil v močál. Z plachty nám do vlhkých spacáků přikapává stále více vody - kdy tomu bude konec!!!
11:30
Od 6:30 vytrvale prší. Drobek byl venku na kontrole a říká, že se počasí trhá, že prý se natrhlo o nedalekou horu. JAVI říká: "kdyby ty motorky aspoň jely, mě už to vůbec nejede" JAVI prý cestou nemusí vůbec pít. Stačí když se olizuje. Drob chystá krmi a obdivuje své bahení chromy. Zatím náš čundr připomíná spíše expedici do deštných pralesů v období dešťů. A kdyby odtud aspoň šla odeslat SMS...
12:17
Vaříme francouzskou polivku a Čárlí pořád otravuje s rajskou. Na to mu JAVI řekl "Rajskou uvaříme až přestane pršet a uschne" s tím Čárlí souhlasil, zavolal vzhůru "Už můžeš přestat" a oho přestalo... s tím uschnutím to naštěstí není tak rychlé.
13:22 Tak nic..prší klidně dál, ale JAVI se dal do seřizování předstihu, takže odtlud vypadnem. Drobek zkoušel, zda nemá vybitou baterku a klakson mu málem utrhl hlavu. JAVI hlásí stávající předstih 6mm za horní úvratí - tak tím se lecos vysvětluje, když normální je 3,5mm před úvratí. Do budoucna to JAVImu asi přestane chcípat, kuckat a trkat.
17:09
Tankujeme
20:47
Konečně táboříme. Pokusím se teď popsat, co se odehrálo od opuštění minulého tábolřiště. Vyrazili jsme asi v 15:30 a již od začátku jsme se potýkali s nedostatkem paliva. JAVImu došel beznín hned za tábořištěm. Na jednu půlitrovku získanou od Čárlího pak urazil 17km. Pak došlo k dalšímu ždímání Čárlího nádrže. S tímto palivem jsme se vyhrabali až do výšky 1416m nad mořem, kde ¨benzín JAVImu opět došel. Navíc Drobek hlásí rezervu. Nutno poznamenat, že jsme se právě nacházeli uprostřed mraku, kde voda padá i zdola nahoru. Asi 30km od civilizace. Zvolna jsme spllachtili do údolí, kde byl JAVI opět nepohyblivý. Další půlitrovka z Čárlího tankeru zabezpečila dojezd až do města Borsa, kde se nacházela benzínová pumpa o jednom stojanu. Kupodivu Drobkovo rezerva stačila až sem. Cesta s plnou nádrží pokračovala dál. Vyskoušeli jsme jízdu po jemném štěrku, který začínal v zatáčce a my naše vozy jen stěží uřídili, aby nedošlo ke krešharampádu. (štěrku byla asi 5cm vrstva - nedalo se jet rychleji než 40km/h) Z různých povrchů na cestách nám schází už jen náledí. Rumunsko je jedna velká motokrosová trať.
"Ta dáčka mě tam málem sejmula" je častá námi vyslovená věta. Všichni totiš jezdí prostředkem silnice, kde je povrch relativně lepší než u kraje. Navíc Rumuni rozsvědcují světla až když si skutečně nevidí na špičku nosu a pohodově předjíždí v horizontu nebo v zatáčce. Vůbec nejnebezpečnější jsou vozy bez SPZ nebo se značkami namalovanými na kusu kartonu. Ještě k osvětlení - potahy s koňmi a krávy nesvítí vůbec. Čárlímu při focení vodopádu spadl deník do potoka. JAVI zjistil, že se mu vylilo celé pivo do PAVíku, ale přes zápach benzínu to ani nepoznal.
statistika za dva dny: 309km 35,1km/h 8:47:45
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
 |
|
|
 |
 |
DEN DEVÁTÝ - 9.8.04 úterý
|
8:10
Drobek má halucinace. Ve spacáku mumlá: "vidím azůro, vidím pláže, holky" přitom je všude mokro, ale zatím neprší. Drobek s JAVIm asi jedli večer houby, protože měli špatné sny. JAVIho stavěl policajt v maskáčích a Drobkovi spadla motorka, která povalila JAVIho JAWInu na JAVIho. K překvapení všech kolemjdoucích jsme zjistili, že naše oblíbené drcené sušenky "ORIONKY" s příchutí benzínu se vyrábějí v Rumunsku. JAVI právě při zkoumání staré a nové rumunské bankovky 5L a 50000L zjistil, že na té staré se guvrnér banky musel podepsat nohou - viz. foto. Včera jsme ještě zapoměli zapsat, že v obci, kde JAVI kupoval chléb náš vezdejší, nás míjela smečka asi 20-ti českých motorkářů na endůrech. Řvali jsme na sebe "AHÓJ" jako o život.
8:49
Drobek šel do lesa natočit jeden kopeček čokoládové zmrzliny a Čárlí ho bude brzy následovat. Jen co mu Drob vrátí papír, o který se oba dělí.
9:38
Gulášová polivka klokotá v hrnci a Drobek nemá vůbec sílu na leštění motorky. Má jí komplet od bahna. Čárlí se zájmem pozoruje jeho bahení chromy. Právě zažíváme jakési demo slunečného počasí. JAVI chroupá suché instantní nudle.
12:30
Za obcí Tisa začal Čárlího basůn vydávat podezřelý zvuk z motoru a z nefunkční spojky usuzujeme, že to bude mít něco společného s vnitřnostmi pod levým deklením. Uhnízdili jsme se na vlhké louce, dali basůna na bok a začali montážní práce. JAVI při té příležitosti dotáhl šroub zadního kola. Závada byla v povolené matici spojkového koše. Za pomoci jemné sekery a šroubováku je Čárlí o dost klidnější.
13:37
Napsali jsme SMS, Drobek dotáhl JAVIho sikovkama výfukové koleno a valíme dál.
14:29
Odpočíváme na větrné hůrce. motáme se kolem ukrajinské hranice. škodná (Drobná) se šla upustit předním šlahounem. Jedeme po dlážděné cestě, na které je natažen tépichdechťák.
16:25
Jsme v Satu Mare. Cestu přes "Negreš-oaš" jsme si skazili dojem o Rumunsku. Velice luxusní baráky a ještě luxusnější bouráky. Drobek říká: "Jak si někdo může udělat plot ze srdíček z nerezovejch trubek - to nechápu". Byly to prý domy pašeráků benzínu z Ukrajiny. Některé byly delší dobu rozestavěné. To by odpovídalo tomu, že zdroj vyschnul. Jezdí kolem nás kolony Italů.
16:44
Kosmonaut JAVI si jde koupit noviny a Drobek vyfotit katedrálu. Projela kolem dácie v tuningu.
17:29
Jsme na rumunsko-maďarské hranici. Rumuni mají tradičně dost času. Chtěli jsme to vzít pruhem pro EU, ale vrátili nás zpět do fronty. Poslední peníze jsme utratili za olej do benzínu a pitnou vodu.
17:48
Překonali jsme hranici. Maďaři si mysleli, že máme harley dawidsony. (ale fakt)
18:34
Drobkovi došel definitivně benzín. V jedné obci jsme stavěli u pumpy, ale nebrali karty. Teď vyžebral půlitrovku od Čárlího.
19:09 Tankujeme
21:58
Maďarsky důchodce je dle JAVIho "uštvánléty". Nocležnu jsme dnes zřídili asi 20km před městem "Nyíregyháza" v bažinaté louce, která byla nedávlno posekána. Bojíme se, aby nás zítra ráno nepřijela obrátit obracečka. Místo mezi motorkami jsme vystlali vrstvou sena, abychom neleželi ve vodě. Čárlí stále otravuje s rajskou jpolivkou, ale JAVI s Drobkem jsou neůprosní. Večeřeli jsme těstovinově vepřové HU s chlebem, kterému přezdíváme PAJNE (to je rumunsky). Drobek vylil celou flašku slivovice na plachtu v našem příbytku, takže ráno budeme naprach. Před večeří jsme načali "rybičku" napoleona, kterou jsme dostali od Borčuse ještě ve Vyššáku.
22:09 počasí nás dohnalo - začíná zase kapat.
statistika: 223,22km 43,6km/h 5:07:07
|
|
|
|
|
|
|
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
|
DEN DESÁTÝ 10.8.04 - středa
|
8:11
Drobkovi se dělá křečová žíla. JAVI si potírá bundu medvědím sádlem - proto na nás v Rumunsku medvědi nešli - měli strach. Probudili jsme se do slunečného rána přerušovaného mráčky.
10:28
Pohybujeme se od Nyíregyházy směrem na TOkaj a stavíme, abychom posnídali jednoho melóna. Každou hodinu ukarajujeme naší rychlostí cca 72 km/h. (ono je to opravdu málo, ale když vezmeme v úvahu, že nejnovější z našich strojů má za sebou 34 let existence...) Do JAVIho melónové helmy se chytla nábožná kudlanka. Drobek jí zachytil svým dakonem (nikonem - tedy foťákem).
11:50 Bloudíme v TOkaji. Čárlího přepadla melounová potřeba. Tělo se s takovým přídělem neumí vyrovnat.
13:34 Opět někde bloudíme a pět se šel Čárlí vyrovnávat.
14:48
Překonali jsme hranici Slovenska. Na hranicích si Maďar opisoval i značky motorek. Teď stojíme u pokladny jeskyně Domica. Karty neberou a Eura nám nejdříve rozměnili na koruny a pak jsme teprve zaplatili vstup. Problém byl v tom, že jsme měli platit 11E, ale mince neberou, tak jsme museli směnit 15E. (Kurs byl samozřejmě navýšen - ať žije EU).
15:05
Jsme u ledu. Vstoupili jsme umělým vstupem. Je to tu zdobeno sintrom. Stalagnát je stlůp a Drob říká, že je podbetonován. žil tu pračlověk kamenný. Je tu 10°C zima.
Obrůstáme srstí a JAVI vlasami. V jeskini je normálně ohniště. Jsou tu 250.000 let staré krápníky a některé jsou zelené od řas u lampy. Je to tu lepší než v Rumunsku a to proto, že průvodkyni je rozumět. Čeká nás plavba lodí a Drobek si zapoměl koupací kabát (badenmantel). Je tu zima jako v Rusku povídal Ivan Pavlov Drobkov. Drobek nemůže poznat, co to u stropu vysí za ptáka. JAVI říkal, že je to neptopýr. Když tu bude na stejném místě stát Čárlí ještě 15 let, vyroste mu na hlavě 1mm krápníku. První skupina mořeplavců se vrátila a teď jedeme my - rychlá rota. Paní mořeplavkyně už si JAVIho všimla. Neřád chtěl celou skupinu utopit, když rozhoupal celý titanic. Dobře to dopadlo, přežili jsme. Ako sa vám páčí tím velkým pálčidlem. Pračlověk se tady chudák snažil něco načmárat uhlíkem na zeď, ale slováci mu to umyli. (to není nic proti historickému umění, ale skrátka to tak vyznělo). JAVI říká, že krápníková výzdoba je lepší než tapety. Je tu "GUANO", čiže hovna netopierov. Je tu taky prales - doviděnia. (Byl to prales krápnpíkový a opravdu pěkný).
17:04
Tankujeme
Stavili jsme sa v jednej obci pri Tornále pre chleb, bo chalani Čárlí s Drobkom vyšli iba so zmrzlinov. Druhé dnešné jadlo po melóne na miesto raňajek. Pretože nemali v smoobsluhe chleb, kupujem ho v hypernove v Rimavskej Sobote. (Místní dědeček nám nakázal, aby jsme se o naše stroje dobře starali - že je to jedno z nejlepších děditství Československa).
21:07
Dnešní tábor jsme vyhledali mezi Zvolenem a Lučencem u obce Divín - na kopci nad kempem. Chtěli jsme si upéct buřty a dojít se dolů k vodě vykoupat. Situlace se nám ale vymkla z rukou, protože se přihnala bouřka a donutila nás pouze narychlo ohřát buřtíky a rychle zalést pod plachtu (vlastně letos nic neobvyklého). JAVI rozdal japonská piva "samson" a někomu tu strašně smrdí ponožky. Asi Čárlímu. Drobek přišel na to, co Čárlího dneska dvakrát prohnalo. Na minerálce, kterou Čárlí jako jediný pil totiš bylo napsáno "forte" a něco o bakteriích a mikrobiologii.
statistika: 280,43km 52KM/h 5:23:24
|
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
 |
|
|
DEN JEDENÁCTÝ 11.8.04 - čtvrtek
|
8:59 Drobek je jak časovaná bomba. Raději se odebral do houští. Večer se také napil minerálky "forte". JAVI jí prý pije pořád a nic. Asi má prasečí pajšl. V noci kolem nás prý pobíhala nějaká lítá zvěř a JAVI s Drobkem se shodli na tom, že se Čárlí ze spaní potápěl. (on vydává při spaní zvláštní zvuky..)
9:24
Drobek dal vařit polévku a pustil se do půlení motoru. Nehodlá už skrývat problémy s automatickou spojkou a chce vyměnit lamelu. (Posledních 100km jsem nemohl vyjet do kopce a klouzání spojky hrozilo zapečením)
10:14
Ladění spojky na Drobkově krešharampádu skončilo nezdarem. TeĎ spojka nekolouže, ale taky nevypíná.
10:49
Ladění spojky pokračuje. Jedině Drobek zná tajný recept, jak na to. Nyní zkouší vložit podložky pod pružiny. Již podruhé zasadil Drobek přírodě zdrcující úder vyteknuvším olejem. (Kdyby to někoho zajímalo: musel jsem na motorce z různých míst vymontovat 6 podložek 6mm a tyto vložit pod pružiny - moc jsem tomu nevěřil, ale účinek byl 100procentní)
11:38
JAVI objevil nový druh čubky. Jedná se o čubku mluvnou, která nic špatného nedělá, pouze dezinformuje. (Čubka je člověk všemožně škodící - např. zavírá benzín kolegům, když stojíme na křižovatce apd.)
11:46
JAVI chytil takového krásného motýla - (viz. obr. -ale je to komár...)
12:58
Mrkneme se na zříceninu hradu Divín. Nyní se nacházíme nad hladomornou, která je pojmenována po svém objleviteli "Vilimovská" (JAVIovská). Drobek zahlédl bílou paní s přilbou v ruce. Zříceninu hodnotíme velmi kladně a odpálíme čundr ke hvězdám.
15:49
JAVI se češe. Právě jsme urazili 130km v kuse - průměrnou rychlostí 62,3km/h. (divné, když tachák neklesl pod 80km/h). TO je maximum, co jsme zvládli. Motorky šlapou jako hodinky a je krásně slunečno. Pokusíme se dostat až do Čech.
16:51
Stavíme v Laguně, což je knajpa u cesty, na kterou Čárlí omylem odbočil. Tryská tady vodotrysk a je tady příjemná obsluha. Bavíme se s řidičem TATRY, se kterým jsme se předjížděli, troubili a mávali na sebe. Obědnáváme vyprážaný sýr a kofolu. Drobek chtěl točený šaryš, ale dostal pouze lahvový. Pochutnali jsme si, ale porce mohly být větší. Stejně se někde dorazíme lanšmýdem a chlebem. Ještě se schladíme zmrzlinovým pohárem. Zatáhli jsme to 16-ti Eurama.
18:14
Tankujeme OMV kdesi v Čechách.
Celý den jsme jeli jako o závod. Tábořit jsme chtěli až na Vranovské přehradě, ale co čert nechtěl, došel nám čas, padla tma a my skončili u Sedlce u Mikulova poblíž nějaké vodárny. Vodárna je to vypáčená a tak jsme si uvnitř prohlédli obří motory a zbaštili jsme poslední zásoby lunchmeatu, který jsme koupili po zavírací době v hypernově v Břeclavi.
statistika 300,66km 58,6km/h 5:07:04h.
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
 |
|
|
DEN DVANÁCTÝ 12.8.04 - pátek
|
8:00
Drobek pravil: "Čárlí ty vydáváš v noci takové zvuky, že jsem si myslel, že tu šmejdí divočák". Při vařbě gulášové polévky Drob zjistil, že v kanistru s vodou byl červ. (jako v tequile). Po regognoskaci okolního terénu jsme zjistili, že se nacházíme v areálu závlahové stanice, ke které patří i sad, trafačka a kanálie vody. (Vše bylo totálně zarostlé džunglí, z podlahy někdo ukradl plechy a z otevřených rozvaděčů číhala elektřina, což Drobek využil k nabití beterie ve foťáku.) Přijelo sem auto - chlap, žena a dítě a ptalo se:" ako ste to tu našli v takom pralese". Drob odvětil: "Sami nevíme - byla tma."
9:36
JAVI s Drobkem zblajzli pazkřivcovou gulášovou polévku a Čárlí si začal vařit svoují lahodnou rajskou. Volně balíme a Drobek volá se Zetorem.
12:09
Stavíme v Lesné u muzea. JAVI tam ještě nebyl, tak se tam mrkneme. Na parkovišti stojí rodinka s kývačkou 350 s lodičkou. Vše mají v modré barvě včetně kokosáků (prostě klasika). Mají namontované bezkontaktní zapalování VAPE a my koukáme, jak jim šlape. JAVI si po 14ti dnech zapnul toelefon a je doslova zavalen zprávami SMS. Musí vyřídit také telefonát ohledně předmětu jeho podnikání (kostelní číselníky) a mluví nechutně spisovně. Dobytek jeden.
13:27
Jsme v Dačicích v tradiční hospodě. (tedy hospodě, kterou navštěvujem každoročně) Denní menu je pouze do půl druhé a to znamená, že už jsme to nestihli. Obědnáváme tedy ďábelské palačinky a jahodovou kapsu. Slečna evidentně není na muže z lesa psychycky připravena. Drobek posílá po stole angličáka "porsche 959", kterého našel v Rumunsku přejetého traktorem a pokaděného od ovečky. Čárlí obědnává sodu, dostává sprajt.
15:31
Jsme v Jindřichovfě Hradci u HYUNDAIe. Drobek si jde vyzvednout klíčky od své konzervy a horní dekl. (auto bylo během čundru v opravě)
18:21
Stavíme u Čárlího doma ve Velešíně. Bereme kabel k foťáku a JAVI e-mailuje.
19:05
Jsme u Droba před barákem v Č.B.
statistika 247,2km 53,5km/h 4:36:58
VE:ČER
Jako správní muži z lesa jsme si došli do nejluxusněšího obchoďáku v Českých Budějovicích (IGY) koupit basu piv, buřty a hořčici, abychom večer netrpěli. Uspořádali jsme naší fotogalerii a uvítali Standu s Lenkou, kteří se přijeli podívat, jak jsme dopadli. Noc si JAVI s Čárlím užili na zemi ve spacákách - aby to nebyl takový šok. Drobek se vyšokoval v posteli.
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Den třináctý 13.8.2005 Sobota
RÁ:NO
Po probuzení jsme se finančně vyrovnali a v 8:30 se rozjeli do svých domovů.
OD:POLEDNE
Čárlí obdržel od JAVIho SMS:
To bych nebyl ja, aby se mi neco neprihodilo. 22km od baraku mi spadl retez, na kostkach mi to uklouzlo a padla na me. Pohotovy motorista ji hned ze me sundal.
Načež JAVI získává titul "post crashmana"
O pár dní později JAVI odpojil PAVa, načež mu vyhořely všechny žárovky a elektronické tentononc. Problém byl v relátku, které v průběhu čundru přestalo relátkovat. Po jeho opravě prý bylo nutné ještě vymést zuhelnatělé částečky z přetěžovaného dynama. Tak nevím, jak jsme to vymňoukli s tou volbou nejlepšího technika!
|
|
|
V následující tabulce jsou součty všech zajímavých veličin
Ujeté kilometry
|
2613KM (průměrná hodnota z denního počitadla a Drobkovo tacho)
|
| počet jezdců |
3 kusy
|
| Celkový věk |
85 let |
| Celkový počet válců |
4 kusy |
| Obsah motoru |
750 ccm |
| Spotřebované palivo |
291 l |
Celková spotřeba
|
11,03 l/100km
|
| Doba jízdy |
57h 20min |
| Průměrná rychlost |
47,59 km/h
|
| Počet navštívených atrakcí |
6 ks |
Počet projetých hlavních měst
|
3 ks
|
| Počet foťáků |
3ks 12MPx 1,5GByte |
Výsledky soutěží:
(z důvodu nedostatku času při zakončení rumspedice, rozdělil Čárlí tak, aby co nejvíce odpovídalo skutečnosti)
NEJVĚTŠÍ SRÁČ
|
Čárlí |
-Čárlí měl chudák smůlu. Tuto soutěž vyhrál kvůli katastrofálnímu stavu rumunských silnic, na kterých se mu rozlomil tlumič pérování a vydrncala matice ve spojkovém koši.
|
| TITUL KONSTRUKTÉRŮ |
JAVI |
- tento ročník byl plný extrémů. JAVIho krešharampád kupodivu držel pohromadě. Až na seřízení předstihu jel takřka bez zásahu. Rozpadnul se mu po ukončení čundru. |
NEJMENŠÍ ŽROUT
|
Čárlí |
- jak již bylo napsáno, toto byl ročník extrémů. Po loňských 7,8l/100km Čárlí posunul jehlu v karburátoru a snížil spotřebu na 3,27l/100km |
NEJVĚTŠÍ ŽROUT
|
JAVI |
- JAVImu neustále docházel benzin a se spotřebou 4,44l/100km daleko předčil Drobka s Čárlím. (jistou vinu na tom měl předstih 7mm za úvratí a vydrncání celé nádrže paliva v Budapešti dík zaseklému plováku)
|
NEJHEZČÍ STROJ
|
Drobek |
- Drobek se o svůj krešharampád stará nejvíce. Dokonce dokázal letos rozleštit i 3cm tlustou vrstvu bahna
|
NEJVĚTŠÍ DÝMÁK
|
JAVI |
- celou cestu se Drobek s Čárlím ohlíželi, co to tam vzadu hoří. JAVI jezdí asi na hadry od oleje. |
NEJLEPŠÍ NAVIGÁTOR
|
Čárls |
- za pomoci Čárlího jsme celkem spolehlivě projeli tři hlavní města (Vídeň, Bratislavu a Budapešť) |
NEJVĚTŠÍ CRASHMAN
|
Drobek |
- Letos jsme jezdili velmi opatrně a tak tato soutěž připadá na Drobka, který byl v bahně zkratky v Rumunsku vymrštěn do škarpy. (zapadlo mu zadní kolo a nemohl ven)
|
NEJVĚTŠÍ POSTCRASHMAN
|
JAVI |
- tato soutěž byla založena specielně pro JAVIstu, který přesto, že jel celou cestu spolehlivě, se rozseká 22km od baráku.
|
NEJVĚTŠÍ KRAKONOŠ
|
Čárlí |
- konečně nastal stav, kdy Zetor nejel a JAVI se omylem oholil, když sjížděl řeku. |
NEJKRÁSNĚJŠÍ HOCH
|
Drobek |
-zubní kartáček, hřeben, šampón a čisté ponožky patří odjakživa k výbavě nejkrásnějších hochů. Drobek to bohužel všechno měl. |
NEJVĚTŠÍ POHODÁŘ
|
JAVI |
- JAVI je takový samorost, že kdyby se nebudovala vozová hradba, klidně by spal ve spacáku na dešti. |
NEJVĚTŠÍ ŠPÍNA
|
ČÁRLÍ |
- 14 dní nečištěné zuby mluví jasně! |
NEJVĚTŠÍ ČUBKA
|
JAVI |
- kdo doma při čištění stroje najde někde zastrčený papírek, může si být jistý odkud pochází. O kaštanu v Drobkovo přilbě ani nemluvě. |
NEJLEPŠÍ KUCHAŘ
|
Drobek |
-Drobek jako jediný připravoval teplé pokrmy. A to i velmi chutné HU+. Vždy potom i umyl nádobí a tím zahubil všechny bakterie. |
NEJVĚTŠÍ VÝTRŽNÍK
|
JAVI |
- I slečna průvodkyně v jeskyni Domica říkala "já už si vás všimla" když JAVI rozhoupal loďku a málem utopil celou posádku. |
NEJVĚTŠÍ ALKOHOLIK
|
Drobek |
- příležitosti dát si pivo kdekoliv, kde se to dá se chopil Drobek vždy. Jeho alkoholická výbava (viz. ústní voda RUMdol) neměla konkurence. |
NEJVĚTŠÍ BONZÁK
|
Čárlí |
-Čárlí zapisoval do deníku úplně všechno. Křečovou žílou počínaje a čokoládovou zmrzlinou konče. |
NEJDELŠÍ DLOUHÁN
|
Drobek |
- Delší habán, než je Drobek s námi nikdy nejel ... (to není tak docela pravda .. spíš bych řekl, že s námi nikdy nejel větší mrňous než Čárlí) |
Slovo autora:
Tento rok nebyl žádný propadák. Byl prostě extrémní. Drobek má však z nízké účasti mindrák a říká, že se na to příště vyprdne. Byla by to ale veliká škoda. Vždyť jsme ještě nebyli v Beskydech (ale byli) a neviděli všechny hrady. Snad nebudem do konce života chytat vzteka. Za rok: "LAREVEDERE" (nashledanou)
vyrobil: krátký film Velešín - bratři v atombordelu
CENZURA: nepovolena
EDICE: Trafo a alobal
Náklad: 1 výtisk propiskou
Hrubice: Čárlí
Přepsal do www: Drobek
© 2005 All Rights Reserved
|
|