v. 2.2 final (10.9.2007 15:56)
Rekreace ROH BSM; Украйина 2007
Aneb „Náš týdenní Krucík“
Zúčastnění: CErin, Richie, Fakyr, bibi640, (CZmano)
Motorizace: 2x Yamaha YBR 125 a 2x Jawa 350/640, (Hyosung GF 125)
Motorizace odpovídá výše uvedenému řazení členů
Datum konání: 4.8.2007 – 10.8.2007
Report: CErin+(zápisky palubního deníku - Richie)
Komentáře: Modrá: Fakýr /// Červená: Richie /// Zelená: bibi640 /// Růžová: CZmano
2.8.2007 (čtvrtek)
Největší letošní motodovolenou jsme plánovali snad už od zimy, kdy situace ani nedovolila jinak. Schůze v hospodách a vymýšlení nejvhodnější alternativy nám však trvalo daleko déle. Původní plány ztroskotaly především z finančních důvodů a také kvůli tomu, že jsme nebyli schopni dát dohromady menší grupu lidí, kteří by shodně vyrazili na jedno místo.
No a vzhledem k tomu, že jsem tento report nazval rekreací ROH, tak jsme museli vybrat jen ty nejlepší pracovníky BSM :)))... Teď už ale konec tlachání...
Nakonec jsme dojednali tuto sestavu, která se snad dokáže rychlostně i jinak sesynchronizovat. Pár dní předem ještě stíhám hádku s bibim640 i ostatními ohledně ranního odjezdu v sobotu, 4.8. Prostě v 7 ráno mi příjde zbytečně brzy. Ovšem z názoru ustupuju poté, co ve čtvrtek opět píchnu kolo na Yamaze, což už je letos po několikáté. Neříkám, že každej při tranzitu po Slováči píchnem, ale náhoda je blbec. Např. svou moto nemám pořádně seřízenou, podobně je na tom i Richie taky s Yamahou – stihli jsme jen současně vyměnit oleje v motorkách a víc necháme osudu, ačkoli nejedeme úplně s prázdnou, tak některé servisní úkony jako seřizování ventilů sami prozatím nezvládáme. Odvahu ssebou – já mám 45 tisíc km najeto a olejové čerpadlo 2x měněné, oproti 0x u Richieho...
Počasí prozatím vypadá na daný týden středně, nemají být ani tropy, ani nějaké průtrže, takovej studenější srpen. Prozatím dnes balím a zítra, v pátek ještě musím dost věcí dodělat. Typický časový rozvrh...:). Rozhodli jsme také, že uděláme zasedání těsně před Ukrajinou v hospodě v Brně. V pátek jsem tedy dosehnal posedních asi 20 věcí a hurá večer na pivo. Pozvali jsme i kolegu z motorkaru.cz, chyběl nám bibi640, protože je z Valtic, ale to nevadilo. Jediným problémem večera bylo, že nám vrchní naúčtoval těch piv asi dvacet a pořád se hádal, že jsme to vypili, náš názor byl jinej, ale aspoň jsme utratili pár korun z naší Ukrajinské expedice :). Trošku jsme se rozpili (ačkoli těch 20 kousků bylo prostě nemožné) a posunuli odjezd ze sedmé hodiny ranní na osmou – pro sichr.
No jo to je tezky,kdyby jsme dali odjezd 10 tak jedeme tak ve 2:)
Sobota 4.8.2007 (Ausreise! Brno-Olomouc-Makov-Žilina-Ružomberok)
Následují zápisky Richieho palubního deníku
7:30 – odjezd na mém stěhovacím motocyklu YBR 125
7:40 – příjezd k Fakýrovi
7:42 – Fakýr hledá zkurvenou síť :)
7:52 – přijíždí Cerin
7:54 – Fakýrovi se zapíchla startpáka do nohy
7:57 – Kde je ten Bibi
8:01 – Fakýr: Esce se pudu asi vysrat (a hlasitě si prdnul)
8:03 – přijíždí Bibi
8:04 – Bibi: No ty pičo takhle sem to esce nabalený neměl
8:15 – Fakýrovi je nabízen ešus ze sklepa, ale Fakýr trdí že ne, že v něm čistil řetěz
8:20 – vyjíždíme
Ráno vstávám, i když je to kalné vstávání (no tak není se čemu divit, když sme se vrátily v den odjezdu asi ve 2 ráno domů z hospody :D ) a zachránilo mě to, že jsem se nabalil předem a mohu hned vyrazit. Jak to tak bývá, mám strach, co jsem všechno zapomněl, alespoň ty nejdůležitější věci mám pod kontrolou a mířím směr Fakýr, kde je sraz k odjezdu. Na místě jsem něco před osmou a čekáme už jen na Bibiho (občas je možné, že se v tomto reportu vyskytne i předělávka přezdívky „Bubi“). Přijíždí také, Fakýr odhaduje, jak dlouho se jeho bagáž udrží na motorce na Ukrajině a jak dlouho vydrží můj nosič na pití na padáku a u obou verzí hlásí negativní výsledky (i když celou Ukrajinu nic neupadlo – ha :) ). S mírným zpožděním vyrážíme. Kolega CZmano s Hyosungem 125 se připojí v Hranicích na Moravě.
To já jsem to nebral tak podstive, v patek jsem ještě neměl pojízdnou motorku :) Což je u mě naprosto normální nicméně v poledne motka už byla funkční .Pak jsem ve dvě dostlal pekelnej kopr jako nikdy a pozhodl se zbalit se až rano .Balení me celkem slo a tentokrat bez kopru z odjezdu v 7 se stalo půl 9 přesně jak jsem očekával.
Fakýrovi po 5 min. jízdy dochází benzín :).
Nedošel !!!!!!!! dojel jsem na rezervu rezervy:))))))
Následují zápisky Richieho palubního deníku
8:25 – Fakýrovi došel benzín a za stálého nadávání se snaží z nádrže dostat esce kapku
8:28 – přijíždíme k Fakýrovi do garáže
8:29 – 1. závada: praská mě boční taška na YBRu
8:30 – 2. závada: Cerinovi přestala psát propiska
8:31 – Cerinova tužka byla rozkopána, zadupána, zdemolována a zakopána pod Fakýrovu Cromu
8:33 – Fakýr vylil benzín z bráchové Čízy a jedeme
Ten doplňuje z „bráchovy Čízy“, aby bylo možno dojet k nejdražší místní Benzině (která je nejblíž) :). A pak už hurá na dálnici směr Olomouc a dále Hranice na Moravě, Rožnov pod Radhoštěm and SK... Ještě já se v přiopilosti předvedu, když se kouzelně usmívám na mladou obsluhu benzinky a omylem z jedničky padne neutral a ja se po rozjezdu sotva udržím, motor ječí a odrážím se od chodníku. Slečny z obsluhy když slyšely, že jedeme na Ukrajinu, skoro se i diviliy :). Na dálnici udržujem rychlost 80-90-100 podle tempa 125tek, už tak máme zpoždění. Někde poblíž Velké Bystřice nás chytá ojedinělá místní přeháňka, nebylo moc kde zastavit, až nakonec na nějaké benzince kousek vedle dálnice. Zde pokuřujem a čekáme, až to přejde. Úplnou náhodou zde potkáváme dejvVa z Jawamanie se spolujezdkyní, kteří míří někam do Vysokých Tater na pěší túry (ještě, že my máme ty motorky na ježdění :) ), cestu máme sice podobnou, ale jedeme zvlášť, a tak někdy kolem 11 hod. přijíždíme do Hranic na místo srazu s CZmanem.
Zima byla pelna ale zastavovat jsem nechtel ja jel jen v tryčku (pod bundou):))
http://ce.ft
ipalci.net
Fakýr prohlásil, že ho zebou kolena, bibi se přidal a tak za pomoci Richieho power tapu oblepují svá kolena.
Fakýr však po ujetí asi kilometru hystericky strhává power tape a to jak za jízdy, tak na křižovatce, vypadá přitom nepopsatelně :). Chápu, že usedět s tou páskou na moto musí bejt zážitek...Dáváme ještě pár pauz, překračujeme hranice ČR na HP Bumbálka/Makov a chystáme se pokračovat po route 18 směr Ykpaiha.
Nějak mě nedošlo že budu muset ohnout nohy ale jako izolace na kolena se power maximálně osvědčil.
Ono se to kolem těch kolen nesmělo moc stáhnout a pak to bylo aj funkční.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
9:57 – kvůli dešti čekáme za Olomoucem na benzině a je kosa jak piča
10:00 – Fakýr se obléká do všeho co na Jawa nachází pač je: Zima jak piča
10:45 – sraz s Čmaněm v Hranici, já s Cerinem začínáme po včerejšku konečně střízlivět
10:49 – Fakýrovi je zima na kolena a nemá chrániče. Pujčuji mu teda Powertape a on si s nim oblepuje kolena. Bibi to pozoruje a ptá se: Opravdu to pomůže? A oblepuje si kolena taky. Prostě Powrtape rulezzz
10:57 – na prvním semafóru Fakýr nasraně a neurvale trhá omotaný powertape z kalhot
11:10 – Fakýr znovu obmotává kolena Powertapem
14:04 – v Žilině jíme a Fakýr opravuje plynové lankokteré je: Na piču!!
Za hranicemi je směnárna, měníme nějaké Slováče, protože počítáme s přespáním v kempu. Do Žiliny jedem okolo rozestavěné dálnice, tvoří se tu šílená kolona, kterou předjíždíme, skoro by se dalo říct, že vzhledem k tomu, že byla sobota jsme jeli na Slovensku víc v protisměru, jak ve směru správném. V Žilině to není o moc lepší a ani za ní... Fakyr jel asi 10 metrů za mnou a stejně za ho za jízdy slyším jak řve:Ty piče to ještě nedostavěli čuráci:),(myšleno na silničáře)Pokračujeme několik km po středové čáře a čekáme se. Počasí nám zatím přeje. Fakýr drbe něco s lankem, já mám docela problém s udržením rychlosti okolo 90ti, stále mám zařazenou čtverku a vejš se to moc nechytá, což mně vadí zvlášť na rovinkách a hlavně na dálnici. Docela jsem se i bál, že něco není v pořádku, naloženo jsem měl sice hodně, ale stejně se mašina chovala divně. Prokousáváme se dál no a osudná chvíle přichází někde na konci Ružomberoku. Tam CZmano ukazuje, že se něco děje, nejprve jsem myslel, že mu dochází benzín, ale pak jsem uslyšel, že jeho motor chrastí... Na místní OMV zastavil, já jsem jel dohánět zbytek, ale blázni ujeli ještě asi 10km, než zastavili. Moc na zrcátka jsme zatím nejeli.
Težko říct o čem bubi tentokrát přemýšlel asi už byl strašně natěšený na ukrajinské děvky.
bubi?Já sem první nejel,já sem si jako první všiml že nám někdo chybí,ale první letěl Fakýr a toho zastavit bývá problém:))
CZmanův motor z Hyosunga (naj. 70k km) jde dolů, ptáme se místní Policie ve Fabii, kde seženeme imbusy, jedeme je koupit a Fakýr očividně září, když se může pustit do opravy. Rozebralo se, co mohlo a zjistilo se zadřené ojniční ložisko, montování zabralo de facto celé odpoledne, navíc jsme vybrali nejhorší místo na opravu. OMV někde u Vysokých Tater, plná odpadků, hned vedle ní jakási fabrika, ze které šel smrad (vyráběl se tam papír či co) a furt vydávala nějaké zvuky. Byla to fabrika,která vyrábí sešity a podobné,která je docela známá,papírny Ružomberok. (Já zase znám „tlačiarne Ružomberok, no to je buřt :)) ) Bylo jasné, že CZmano už dál nepojede, i jeho opětovné pokusy o rozjíždění (rozjížděl celej večer a část rána stále dokola) dokázaly, že motor nikam nedojede. Neustálé přemlouvání, ať zavolá domů a obeznámí rodinu se situací taky nezabíralo (on totiž na UK vůbec neměl jet, že :) ), tak jsem jel aspoň s Richiem a Fakyrem nakoupit nějaké lahváče. Taky guláš na OMV bodl. Pak si to CZmano rozmyslel a domů zavolal. Naštěstí – už jsem se na něj nemohl dívat :). Večer byl tedy romantický, u piva a odpadků a vedle výrobny papíru... Postupně večer začalo pršet (a kdyby jen pršet, ve 22h i SNĚŽILO!!!) a zalehli jsme u místní prodejny Škoda auto (Češi na své půdě). Muž od ochranky Škoda auto nám dokonce nabízel i sprchu a spaní v autosalonu – no kdo by to řekl :). Usínáme hned po dopití „všech“ zásob piva. ...klasika BSM
Následují zápisky Richieho palubního deníku
16:30 – s Fakýrem jedeme napřed a dohání nás Cerin a naznačuje nám ať se vrátíme
16:35 – nacházíme Hyosung v zuboženém stavu, pač Čmaňa zadřel. Pouštíme se o oprav (Fakýr)
17:56 – sundali sme válec a Fakýr se šel vysrat
17:58 – Fakýr se vrací s pivem
18:15 – závadou je vadné ložisko na ojnici a to je podle Fakýra: To nejvíc na piču co se s tim mohlo stát. Po tomto zhodnocení si de koupit další piva
18:35 – kompletace Hyosunga
18:50 – Hyosung nejede a Čmaňa volá rodičům
19:30 – Jedu s Cerinem a Fakýrem do kšeftu pro piva
19:45 – Fakýr se snaží ukořistit nákupní košík a cpe do zdířky na slovenskou desetikorunu vše co mu v danou chvíli přichází pod ruku
20:15 – sedíme a pijeme pivo
20:20 – konverzace na téma: kurva m sme v nejhezčí části slovenska a budeme spát vedle fabriky na benzince mezi odpadkama
20:30 – Cerin: Bože to je smrad
20:41 – Cerin: Me si nikdo do stanu neberte mě hrozně smrdí nohy. Fakýr: No to jo pičo!
20: 46 – konverzace na téma sekání trávy. Cerin: Ja jsem trávu jenom hulil
21:09 – Fakýr zkoumá maku UK. „Tahle mapa je na piču“. Cerin: „Není, jenom bys musel umět azbuku“
21:11 – Bibi nemůže najít místo pro postavení stanu kde ještě nikdo nechcal....
21:16 – Čmaňa uviděl auto s vozíkem a snaží se ho ukecat aby mu odvezl Hyosunga
21:17 – řidič poslal Čmaňu do prdele
21:44 – Fakýr se při oblékaní stanu obléká do stanu
21:48 – Fakýr se po 18té pokouší dát nepromokavou plachtu na stan...tentokrát se o to pokouší hodem dalekým
21:59 – přichází opilý vrátny od zdejší fabriky a ptá se estli nechceme sprchu
22:10 – motorky sme dali pod malý přístřešek bo zase chčije
22:18 – po 3. pivě přichází nápad že se vyspíme na přilehlém komíně. Fakýr na to tvrdí: „ Než bys tam vylezl tak bys měl jazyk v prdeli“
22:35 – po 8495té sme se s Cerinem shodli že až na ty vlasy...
22:36 – začalo sněžit
22:52 – Fakýr se znovu směje tomu že mám s sebou prášky proti početí
23:14 – Nadnáším nápad jet teďna UK
23:48 – všichni ožralí usínáme
No bylo to kazdopadne v pohode stul na jidlo cely od oleje asfalt samozdřejmě také ale to ktomu patří .Pivo ja ani nedopil zbylo me asi 3 kósky .My jsme pili tu sracku a na benzínce měli točený to fakt nasere.
No jo tak když sme tam pili české braníky a gambrinusy a neochutnali pořádný slovenský corgoň:)
neděle 5.8.2007 (Směr HP Vyšné Nemecké/Užgorod a dále směr Perečyn)
Následují zápisky Richieho palubního deníku
7:31 – těžké je ráno výpitkovo
7:50 – Fakýr nachází po včerejšku 2 nevypitá piva
8:15 – Čmaňa jezdí kolem benziny na zadřeném Hyosungu
8:25 – Fakýr říká nasraně: „Pičo my sme tad chlastali lahváče a tam mají kurva točený“
11:43 – Fakýr si na benzině kupuje co jiného než pivo
Ranní budíček a balení, docela zavčas, ale jsem střízlivější, než včera, CZmano má zajištěný odvoz a my po rozloučení pokračujeme směr Ukrajina. Na dálnici jsem nejpomalejší, další tři jsou na mně nalepení, holt YBRo už je stařenka, blíží se k 50 tis. km. Zastavujeme na totožné OMVce jako nedávno s CZmanem při cestě na UK a oblíkáme se – V Tatrách je zataženo a 13°C – tradičně. Pak pokračujeme, občas nějaká pauza, za Tatrama už je zase příjemně. Bubi podává návrh (otravuje s tím už od večera :) ) že zakempíme na Zemplínské šíravě a na Uk pojedeme až další den, ale to se mi moc nelíbí, je to ztráta času a dnešní tempo je (až na mě) výborné. Z Prešova do Košic nasazujeme ostré tempo po dálnici v zálehu okolo 110-115 trvale, prostě maximálka, co ty 125 zvládají, naháníme tedy čas, děláme vír v nádrži, abychom mohli na Uk levně načerpat. Ještě jedna pauza na Agipce před Košicema a už bereme finální azimut a někdy kolem 14 hod. se dostáváme na hranice.
Při průjezdu tatrama byla fakt kosa,naštěstí za Popradem už bylo teplej.Ještě bych dodal Fakýrův komentář k cestování na Slovensku:Pičo tady mají ve městě šedesátku,to znamená,že můžeš jet 80 tachometrových...tak sme to dodržovali:)))
Následují zápisky Richieho palubního deníku
13:44 – stojíme jak kůl v plotě na hranicích UK
13:49 – smaží na nás slunko přes „zkurvené papundekly“ na střeše hraničního přechodu
14:03 – Fakýr běhá z leva do prava a přemýšlí nad tím jak to všechno objedem
14:21 – přemýšlíme jak pašovat cíga přes hranice za pomocí orientačních holubu, akorát se bojím, že kdybyy na hranicích viděli holuba jak letí směrem na Slovensko a má na nohu přivázaný karton cigaret, tak by do něj asi začly střílet s Kalachem
14:43 – stále tady stojíme jak kundy
Není tu žádná kolona, Slováci kontrolují pasy a jedeme jako první k vypouštěcí závoře ze Slovenska. Tady si pěkně skejsneme asi hodinu a půl, než se něco děje, je neskutečné vedro (dle Fakýrových slov výše je to lépe vystižené (13.49), Fakýr neustále přemýšlí, jak to všechno objet a předjet, přichází také s nápadem koupit v bezcelní zóně láhev vodky na přivítanou (a také ji na přivítanou vypít) nakonec, po mohutném troubení všech čekajících se závora zvedá a míříme na Ukrajinskou část. Předbíháme frontu aut, Ukrajinský celník (kterého už jsem viděl dřív) má zase problém a mává na nás, že to teda ne, nakonec však vyplňuje papírek, nám podává bumážku a tradá do řady před UK celnicí. Vyplnili jsme shodně bumážky (cíl cesty: Míříme do Koločavy), postavili se do fronty, na celnici ani moc nevysírají, mně se dotazy kam jedeme vyhly, odpovídali kluci, po nějakých pár minutách jsme definitivně za hranicema. Za nimi jsou zkurvení cikáni, jeden se rozpřahuje, že nám jednu natáhne, zkrátka tady tuhle chásku patří střílet... A podle domluvených instrukcí míříme na benzínku do Užgorodu, kde nás čeká očekávané trio Šáfor, Hruši a Kuba z Neve.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
16:05 – sme na Ukrajině....konečně!!!!!!
16:10 – potkáváme známe tváře z jwm.
16:11 – střízliví sme byli na Ukrajině 6 minut a 23 sekund …... dobréé pivo
16:26 – Bibi dopíjí pivo a zjišťuje že je to 15ka
15ka to nebyla,mělo to 7,5% alkoholu,to byla minimálně 20ka.
Drobný problém, že zdržení na hranicích způsobil vypadlej proud, tudíž první benzinka za hranicema nefunguje, tak mám strach zda dojedu k té další, přecijen jsem netankoval kvůli Ukrajině a levným cenám 18kč/litr. „Hruškovce“ jsme však našli, načerpali benzín a taky první pivo do žil. Dosvědčuje to Richieho zápis palubního deníku: „Na Ukrajině jsme byli střizliví 6 minut a 23 sekund.“ – což byla doba hledání „Hruškovců“. Vypili jsme tedy pár pivisek, vyměnili si historky, Kuba pravil, že byli v Rumunsku a že je to tam ohavný, ať tam nejedeme (což nemáme v plánu – chraň Bůh!) a přichází k nám nějaký Ukrajinec vyžebrat pár hřiven, které jsme už směnili, za odměnu křičí „BSM pyčo“ a má radost, že si může koupit pivo a vodku.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
16:46 – stále chlastáme na benzině
16:47 – Cerin učí říkat pána na benzině: „Na PIČU“
16:56 – Fakýr názorně předvádí jak jel Milánek ukrajinský cross
16:58 – Kuba povídá jak ožralí hráli pod mostem MotoGP na notebooku
17:26 – dali sme s Cerinem jednomu ukrajinci 4 hřivny....začal skandovat: „BSM, BSM!!!!“
Náš další cíl byl motobar v Užgorodu, do kterého jsme minulou Ukrajinu s CZmanem nechtěli jít a udělali jsme chybu. Opravdu přenádherná hospůdka, kde dělali skvělou pizzu, vevnitř fůra motocyklů po zdech a všude, sedělo se na barových židlích se sedačkama z moto, prostě nádherně vybavený podnik s krásnou obsluhou. Kluci konečně mohli zjistit, že Ukrajinky jsou fakticky nejhezčí holky pod sluncem :). Popíjíme, kecáme, kouříme cigarety za směšné almužny a vládne pohodová nálada. Na Uk se tolik členů JWM každý den nesejde!. Přijíždí mladej Ukrajinec s družkou, docela krasavica, přijíždí na Ižu (kterých jsme po celé UK viděli nesčetně) a dává se s náma do řeči, slečna prý chce také koupit YBR 125, co mají v Kyjevě a vůbec slečna byla taková povolná, s Richiem pozovala, až z toho přítel asi neměl radost. Ale byla solidní :-P... Jo a v té hospodě byla na těch zdech v největším zastoupení česká Jawa,před hospodou byla dokonce vystavená kyvačka se sajdou,už nevím jestli 250 nebo 350.
Fakyr perlí, jako tradičně a vypráví, jak je u železničního přejezdu někde za Užgorodem současně výčep a že to řídí baba, tj. jednou rukou točí pivo a druhou zavírá závory :)) – jeho historky jsou prostě nepopsatelné...
Následují zápisky Richieho palubního deníku
18:07 – chlastáme v přilehlé moto-hospodě. Ty baby!!!!
18:09 – objednáváme si pizzu
18:11 – prej ňáká baba někde zároveň očí pivoa řídí vlaky...
18:33 – žereme pizzu, pičo ta je!!
18:56 – probíráme Fejkovo hubnutí
19:08 – Fakýr: „ženská za volantem to je jak auto bez řidiče“
19:09 – přišla ukrajiská kundička která se se mnou fotila na mém YBRu
19:17 – Kuba vysvětluje kundičce že česky se řekne : „Já jsem hezká“ … „jsem piča“
19:27 – platíme naprosto směšnou částku za utratu....
V hospodě mají tureckej záchod, vybavený skutečně motorkářsky, akorát se divím, když z dámského vyleze nějaký fízl, co si zapíná poklopec :).
Následují zápisky Richieho palubního deníku
19:30 – Cerin:“ Pičo ja příjdu na hajlz, panskej zavřenej a z dámskýho vyleze bengál“
19:35 – Všichni sme ožralí
19:40 – přichází ukrajinský motorkář s BMW chopperem a učíme ho říkat: buďmo pičo
19:44 – poprvé co pojedeme ožralí legálně
19:46 – Fakýr tvrdí že až po UK uvidí svoji starou tak půjde blít...hnus
Dohodli jsme se dál pokračovat na Perečyn, město několik kiláků od Užgorodu a za ním se někde pro tuto noc ustájit. Kuba jezdí se sajdou ve vzduchu, já trochu jiskřím stojanem, zkrátka „Poprvé, co jedeme ožralí legálně“ – jak píše Richieho deník :). V Perečyně je hospoda, kde byl loni Fakyr aspol. kde zasedáme zase na pár škopků, ačkoli bibi zase apeluje, ať už jdem hledat místo na spaní. Ale nás pít baví. Jedna runda vodek a okolo půlnoci tradá hledat spánek.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
20:33 – přijeli sme ožralí do jiné hospody
20:44 – Fakýr padá přes umělý rybník
21:06 – Bibi se snaží přeložit vývěsní tabuli
21:07 - Kuba tvrdí že v nápise Užghorod je v azbuce: „zkroucenej betlém“
21:34 - Cerin schání někoho, kdo by mu udělal povinné ručení na Urala
21:41 – Cerinovi bylo řečeno, že papíry nepůjdou, že je to v UK na trest smrti
21:56 – Fakýr kupuje rundu vodek
21:59 – vodky stejně rychle jako přišly tak také odešly
22:01 – Kuba zjišťuje že na UK je jinej čas (pozn. redakce po týdnu pobytu na Uk :D)
22:07 – začíná konverzace nna téma zkurvení cigáni a Fakýr vymýšlí jak je všechny pozabíjet...
22:18 – Fakýrovi uletělo cígo z ruky
22:23 - sme skoro jediní v hospodě
22:25 – Fakýr má přilepený ubrousek na ruce
22:35 – Bibi si čistí zuby s kartáčkem, zubní pastou a pivem....
22:43 – všichni dohromady mluvíme o svém tématu dohromady
22:48 – platíme
22:49 – řešíme vážný poblém...co budeme pít
23:59 – všichni ožralí odjíždíme spát
Nebylo to tak jednoduché, Fakýr při odjezdu několikrát upadl, pak se mu zasekl bowden plynu a celá hospoda byla na nohách, docela hezký divadlo, ačkoli já bych se takhle zřídit na Ukrajině bál. Zkrátka celá ta naše kolona 7 moto pokračuje kupředu, Fakýra jsme zvedli a pak už jet dokázal – naštěstí. Později se nám to však znevyplácí a kolona se potrhala, zastavujeme pouze 3 na přilehlé benzince Okko, později přijíždí nasranej Fakýr a vypráví:
Byla to brutalita za tohle bych sel u nas sedet spadnout fizlum primo pod auto:)))) něco na mě mleli že mě zavřou a já na něže
ne a oni pořad do vězení a vyhostit.Ja ze je uplatim podal jsem jim ale omylem slovenskou bankovku fízl se nasral.Tak jsem mu ze strachu podal 40 dolaru coz bylo asi moc podekoval urval mě fajfku a odjel .Kazdopadne vybornej zazitek.
Prostě ho chytli kousek před tou benzinkou a on se je magor snažil uplatit asi 5 hřivnama (20kč) a pak jinou směšnou částkou, jak byl ožralej :)))
Následují zápisky Richieho palubního deníku
00:10 – vzdalujeme se Fakýrovi a toho vybírají benga
00:40 – Kuba píše SMS že je ve vězení
1:40 – Konečně se všichni scházíme
2:10 – usínáme v lese
Pak jsme začali nahánět další členstvo a po varování místních na benzince a po Fakýrově zkušenosti jsme se sbalili a rychle jeli pryč někam do vnitrozemí. Později přijíždí Kuba z Neve, který byl taky chycen do basy spolu se Šáforem, Hruši se nějak ukryl a dojeli se Šáforem v zápětí na smluvené místo kdesi za Perečynem. To už jsem měl strach o něco menší, ale stále se mi myšlenka návratu dom vracela... Prostě jsem byl z tohodle trochu vyvedenej. Navíc byla noc a my někde Bůhvíkde. Když jsme se sešli, radši jsme se zase posunuli dál, někam na louku u lesa, kde jsme definitivně zastavili a někteří rozdělali stan, zbytek spal pod širákem.... Fejk ještě vysírá se slivovicí, když ju našel u mě v brašně dal pokoj a chlastali s osazenstvem, když já už spal... Uff.
Všichni chtěli pít a Cerin s ričim protestovali ale byla dobrá:)))
Protože Cerin ju vezl kamarádům z truck stopu,kteří mu minule pomohli s defektem a s kterýma si perfektně povykládl...Je tak předsedo?
Pondělí 6.8.2007 (Zpátky na Perečyn, Velykyj Bereznyj, Ždenijevo, Volovec, Mižhirja, Koločava)
Následují zápisky Richieho palubního deníku
8:15 – všichni vstávají, zívají a kouří
8:26 – na Fakýra málem spadla kráva
8:31 – Fakýr: „No ty pičo co já sem o včera dělal za pičoviny. Ja su kunda“
8:54 – Fakýr: „Kurva ty maly ostružinky to je hnus“
9:21 – Fakyŕ zjišťuje, že mu spadl válec do helmy a vypálil mu tam díru
Rozhodli jsme se pokračovat dnes na Koločavu, známá oblast (Nikola Šuhaj loupežník), kam směřuje i hodně Čechů. Kolegové Hruškovci se chystají vrátit do vlasti, proto se po ránu rozloučíme a než se konečně všichni dobalíme, tak celkem hladoví míříme zase na Perečyn. Silnice jsou zde typicky Ukrajinské, samá díra, nerovnost, občas nějakej výkal, kravičky a vlastně všechno tu a tam pochoduje po komunikaci, někdy se ukážou i místní DAIšici (policie) ve svých žigulech v modrých barvách. Už nevím kdo pronesl památnou větu, že jsme míjeli DAIšickou Samaru, která měla otevřenou kapotu a příslušníci něco opravovali – potěší :). Ostatně kolem Perečynu bylo DAIšiků docela dost, po odjezdu dále se situace zlepšila.
Počasí opravdu přeje stále, je příjemně, stavíme někde u místní „Jednoty“ a dlouho netrvá, než se zase zdejší sejdou kolem našich mašin s klasickýma otázkama „Kolko objem, vy odkud?“ a protože si Fakyr nebyl jist cestou, tak jsme nějak za pomoci místních našli kudy jet a odbočovat. Vypadalo to celkem jednodužše. Nakoupili jsme nějaké pivo a cigarety, k jídlu jsem toho moc neviděl, Fakyr pak někde schrastil salám, kterej docela přišel k chuti. S jakousi Samarou přijeli aj ožralí Ukrajinci a jeden si stěžoval, že si ho nevšímám – chlastaj jak mužici :).
Pokračujeme, po pár kilácích hledání hospody jsme ju našli, docela noblesní podnik, kde jsme byli jediní hosté, dostali jsme boršč, salát a pivo, ceny vysoké, boršč nic moc, ale aspoň měli z čeho zaplatit nájem :).
Alespon se bylo kde vysrat.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
10:48 – sme v nějaké hospodě bůh ví kde...
11:28 – sme přežraní a opilí
Co slovo, to definice BSM :D
Všechny děcka podél silnic jsou na nohách a všichni se po nás ohlížejí, mávají – jet po Uk na moto musí bejt pro místní neskutečná změna. Vesničky jsou zaostalé, i když elektrická síť vypadala funkční, některé domy měly i satelit, každý má snad svou krávu a políčko, kde dělá celej život. Jinak teda úroveň celkem tristní, nevím, jak se cítí oni třeba při příjezdu do našich aglomerací.
Odbočujeme po několika pauzách správně doprava, ty dědiny jsem opravdu nesledoval (všechny jsou stejně v těch hyeroglifech), těžko to tu přibližovat, ale odbočka byla na naší první enduro zkoušku ve směru Volovec a Koločava. Fakyrovi stále nesvítí zadní brzdové, čekám, kdo v něm první skončíme. Jinak se motorky drží, takže vstříc kamenům po několik km. Je to jinak v podstatě úplně normální Ukrajinská cesta :), jak to tu bývá. Míjí nás UAZ, který si musel vychutnat, že projel kaluží zrovna, když jsem jel vedle, blbeček :)).
Krajinka je tu hezká, i když k vidění jsou jen rozházená stavení někde na kopcích, ale zase představa tu bydlet je pro mě nemyslitelná. Tam už nebylo vážně nic. Hrčíme teda nahoru, pár kaluží, všude kameny, občas asfalt, slunko svítí, čekám, že zase píchnu a ono nic. Pak následují pořádné kopce s úžasnou zákazovou značkou, jaká vozidla jakých hmotností a rozměrů tam nesmí projíždět. Necháme teda stroje ve stínku chladnout, chlasčeme pivo a dohodou bylo určeno, že se budeme čekat, protože každá motorka a jezdec mají své tempo a kopce jsou srovnatelné s našema Buchlákama. Nakonec to však zvládáme group, fotíme se na nějakém brodu, jako Fakýroj loni – a jen díky tomu mu dochází, že asi nejedeme správně, proto se ptáme místního zemědělce kudy na Koločavu stylem „Ty jsi mu rozumněl?“ „Ne...Ale máme jet tama“ „Tak jedem“ :). Po předjetí několika Kamazů či co to bylo s dřevem se dostáváme na silnici E50 Užgorod-Kyjev, kde už sem jako doma, na místní benzince ještě doplníme zásoby a už skutečně míříme na Koločavu.
Počasí se kazí když jsou v dálce vidět první kopce pořádných hor, to se i znatelně ochlazuje a my míříme přímo do toho nečasu (A Budhy a Zdenála odnaproti-že Richie :)). A také do Poustevníkových pastvin :D Čeká nás ještě pár dotazů k místním o naší cestě, pak už snad byla „KoloyaBa“ značená, další pořádná sada kopců, kde tomu Jawaři dávaj, že není vidět a pak už jen volné klesání dolů a jsme skoro na místě. Dle Fakýrových slov „doleva kemp, doprava Koločava“ – chceme se stavit i v místní hospůdce „Četnická stanice“ – i s českým nápisem, kde mají jídelák v češtině. Chytá nás však déšť a bibi už zase navrhuje, že zastavíme a schováme se. Né, že bych jezdil v dešti rád, ale pár kapek mě nerozhází, tak si myslím svoje... Byla to stejně jen přeháňka asi 0,5km dlouhá, jinde sucho :).
Žereme z nouze Fakýrův salám a Slovenský chléb, protože hlad mám už pěkných pár kiláků, naštěstí v Četnické stanici pauzujem na jídlo, potkáváme i pár Čechů, objednáváme si nějaké jídla (Chudák bibi s Richiem chtěli Tokáňe – místní specialitu, což je taková kukuřičná kaše s něčím hrozným a smrdí to nechci říct jak :) ), já zvolil klobásu s bramborama a spokojenost.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
18:17 – sme v koločavě a čekáme na tukana, samozřejmě že chlastáme
18:22 – myslel sem si že tukan vypadá jinak. Smrdí to, je to hnusný a vypadá to nechutně (může za to Bibi)
18:26 – Fakýr ochutnává tukana...zkřivil xicht a prohlásil, že je to hnus!
Čeští turisté pravili, že brutal enduro Koločava-Konsomolsk nezdoláme (máme to v plánu), rozloučili jsme se a Fakýr zase málem hapal, když si nechal na kotouči zámek.
Vracíme se směr kemp, tam nás však nechat nechtějí (bylo to pár km za Koločavou a stála tam ČR Karosa :) ), že prý stany ne, takže smůla. Avšak ihned naproti byla hospoda a za ní louka, dohodli jsme se, že za cca 100kč/osoba nás tam každého nechaj přespat, paní byla docela ochotná, ukázala nám kde a do hospody jsme to měli pár metrů, což docenil zase hlavně Fakýroj. Bubi při příjezdu zapadl do koryta s močkou a začal hysterčit, ale já mu fakt nemohl dřív pomoct, protože mi sotva stála motorka na centrálu už trochu opotřebovaném dobou (a jiskřením). Pak už večer u piva a vynikajícího jídla (jako celou další dobu) za pár korun. Podrobnosti jsou v deníku Richieho, které uvádím níže.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
20:05 – zajišťujeme si ubytování za hospodou na trávě a Fakýr jása, že je to blízko na pivo
20:12 – já s Cerinem spíme pod širákem, ale YBRo i se všema našema věcma, které jsou podotýkám nepromokavé sme narvali pod plachtu z Louise
20:14 – před hospodou se prohánějí na malých scootrech 10ti leté děti
20:16 – vidím 12ti leté děti jak chlastaj škopek a kouří válec :-) (nová doba!)
20:20 - „Zítra to bude brutální cross“ prohlásil Fakýr a prdnul si...
20:35 – Bibi při příjezdu zapadl do odpadu z latríny
„Smradlaví sme jak hovada, hygiena je úplně v piči. Snad zítra narazíme na řeku, kde se za pomocí šampónu konečně umyjem“ řekl a také napsal Bibi
21:10 – shodli sme se, že Kubu drží při životě jenom sajda
21:26 – Fejk: „Ti zkurvení katolíci, tam nevpícháš nic
21:46 – Bibiho praštila ožralá deska
22:36 – sme zase ožralí
22:56 – Fakýr: „Já su Franta Flinta“
23:36 – s Fakýrem a Cerinem chlastáme na Jawě
23:56 – s Cerinem uplně na šrot stavíme ožralý stan a ožralý stan nás bouchá o hlavy
Úterý 7.8.2007 (Koločava-Nehrovec-Synevyr;jezero a z5)
Následují zápisky Richieho palubního deníku
8:56 – v našem stanu to smrdí jak sviňa
9:01 – Bibi se chce koupat
9:05 – Fakýr s jedním oken napolo otavřeným vystruje hlavu ze stanu a ozývá se (3x vole, 2xhajzl, 2xsrát, 4xkurva, 2xpiča)
9:07 – Fejk: „Dem na pivo!“
9:10 – Fakýr je po včerejšku stále ožralej a tvrdí že za žádnou cenu nesmí vystřízlivět
9:12 – Fakýr chodí zběsile s hajzlpapírem sem a tam
12:51 – Fakýr tvrdí, že má tady stabilne 1 promile
Ráno se postupně vypelášíme, k snídani tak dvě piva – což člověka postaví na nohy víc, než si myslíte – a po včerejších dohadech dnes chceme navštívit Synevyrské jezero, které je prej pěkné a studené. Na místní čerpací stanici (plechová bouda se stojanem British Petrol, vedle cisterna a dědula, co to kasíruje) bereme všichni plnou. V nabídce je pouze nafta a Natural 95, naštěstí!. Je to kousek, dnes kiláky nelovíme, navíc zase začíná poprchávat a bibi z cukru chce zastavit :). Kdybych měl nepromok tak bych fakt zastavit nechtěl,ale nechtěl sem byt durch mokrý.Chvilku počkáme, když to ustane míříme dál a tam prší zase trochu víc, tak zase pauza, no prostě někteří tu vodu nesnesou vůbec, že... Smůla je v tom, že tam byla hospoda s opileckým osazenstvem a pivo nám nějak nikdo nechtěl donést, navíc nějakej opilej Ukrajinec něco začal valit do Fakýra, skoro nám ho nechtěl vrátit, proto jsme zase odjeli, mezitím však na nás volala hospodská a asi se za to pako omlouvala, pak přišel i ten opilec, něco žbrebentil, že ať jdem zpátky, ale Synevyr je Synevyr. Vjezd na nej stál pár šušňů, taková uzoučká asfaltka s mohutným převýšením – lidi kolem ní chodili pěšky, fuj!. V hospodě u jezera jsme dali pivko a bubi pravil, že on radši něco nealko a koupil si sodovku s nápisem Nemiroff, což zasvěcení pochopí, že to nealko fakt není :)).
No jo sem si toho nevšiml:)
Následují zápisky Richieho palubního deníku
14:46 – Fakýr: „Pičo, já mám ten válec jak ten vlk v tom klipu“
((Pozn. redakce pro neznalé http://youtube.com/watch?v=6WIUzoepaZU)
15:37 – zase chlastáme
15:57 – Fakýr: „Měli sme králíky a furt to prcalo, tak sme nežrali nic jinýho“
Jezero je hezké, udělali jsme fotky, zase se vyčasilo, vracíme se a zastavujeme až u nějakého místa pro kemp u řeky, kde s Fakýrem projíždíme řekou a po asi dvou metrech jsme tam uvázli a dělali divadlo ostatním, bibi vytáhl mě a já jsem pak šel pro lano a vytáhl 125kou ven Fakýra, aby byly nějaký pořádný fotky :).
Fakt bych sám nevyjel:))
Čistotný bibi konečně našel svůj sen – řeku a mohl se ošplouchnout, my vypitý prasata jsme se koupat nemuseli – vždyť správněj chlap smrdí i na fotce z Ukrajiny :).
Pak návrat za hospodu ke stanům, nikdo nic neukradl a tak jsme mohli zase popíjet a kecat o všemožných věcech. Kolem na silnici byl rušný provoz – namátkou:
Kráva
druhá
třetí
UAZ
KAMAZ
IŽ
8 leté dítě na čínském skůtru
druhej takovej
žigulík
Pražskej Escort (Ford na p…)
kráva :)
Když se udělalo škaredě zalezli jsme do hospody, pivo měli skutečně báječné, jídlo taky, nic lepšího jsme si nemohli přát. Hospoda byla s kamenitou podsadou zbytek z poctivých kmenů stromů – musela stát majlant.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
16:40 – Fakýr přináší rundu vodek na červeném podnosu
16:43 – před Fejkem se vrší pivo
16:52 – Bibi zakopl kvůli ožralým botám
16:56 – Fejk: „Fekál patří z -macochy a ne na prodej...“ =)
17:07 – Fakýr chce ožrat 6ti leté dítě
17:15 – CErin je jak pytel
17:57 – Fejk: „Pičo, já su ožralej jak pytel“
18:01 – Mobilní operátor zde na mě mluví azbukou...
18:06 – s Cerinem ožralí parodujeme Jawu
18:10 – Fakýr říká že je to na hovno, že má doma bidet a že jeho prdel není zvyklá na hajzpapír
18:12 – řešíme sraní na záchodě
18:22 – ožralé hodiny nás matou
18:30 – zase sme našrot
Domluvili jsme, že zde zůstanem ještě jednu noc s paní výčepní, ta neprotestovala, piva jsme tam museli vypít dostatek, navíc místnímu klukovi, který pořád pokukoval jsme vrazili Bubiho Bom-pari, tak byl šťastnej, místnímu kotěti zase nutíme cigarety... a děláme mu svěrací kazajku z hajzlpaíru Richie učí krávu pít pivo – prostě osvěta :). Proto jsme se večer nenudili, já už jsem zkušeně přijel od stanu k hospodě na moto, za těch 30m to fakt stálo. Akorát v noci cestou zpátky mi uhlo prkno přes tu močku (svině!) a zapadl jsem tam zase já. Snaživci Richie a Fakyr mě prej tlačili, ale jak hrabalo zadní kolo, jistě si představíte, co skončilo na jejich oděvu, obličeji i jinde... Alkohol je démon :). Fakýr pořád lanaří ať jdem ještě na jedno, ale už máme dost, takže tentokrát pod stan a chrr...
Následují zápisky Richieho palubního deníku
18:35 – Fakýr šel spát
18:41 – Fakýr se šel koupat
19:09 – Fakýr s Bibim propadli ožralýma dveřma hospody a Bibi řekl, že Fakýrovi uplavaly sandály a mýdlo
19:13 – Cerin: „Fejku to budou češi, zařvi: „Češi!!“, Fakýr: „PÍČO!!!“
16:16 – Fakýr: „Fakýr potřebuju pivo, 5“
16:18 – Cerin spadl do močky
19:31 – Nutíme kočku chlastat pivo
20:57 – dáváme ňákýmu Ukrajinci bubiho bon pari
21:05 – snažím se krávu naučit pít pivo
21:10 – Zil veze střechu (pozn. redakce jedná se o ruské vozidlo „3IL“, které skutečně kolem projelo a na korbě mělo obrovskou střechu. Není to však první ani poslední případ, např. Ukrajinci jezdí do hospody na kole a z hospody s někým na motorce (vesměs Iž) a kolo si hodí na záda a uplně na šrot míří někam pryč :D
21:14 – ukrajinská holčička si hraje s kočkou jak s autíčkem na dálkové ovládání a dělá: „Brum, brum...“
21:33 – dojeli sme s CErinem od stromů 20 metrů ožralí na ožralém YBRu do hospody, přejeli močku a opřeji YBRo o zeď
21:58 – Cerin zase spadl do močky
22:06 – Cerin nemá do čeho píchnout tak chce píchat ukrajinskou kočku
22:10 – Cerin háže kočku do grilu
22:13 – obmotáváme kočku do hajzlpapíru
22:50 – Fejk chce kočičí šašlik
23:15 - „Fejku co znamená to na fabiích htp?“ Fejk: „Hovno To Pojede“
23:49 – zhulil sem kočku, která mě spala pod mikinou
23:56 – hodil sem po Cerinovi kočku
0:02 – Fakýr: „Kočko žer nebo z tebe udělám šašlík“
0:10 – Fakýr leze pro kočku na strom
1:02 – Fakýr: „Já hledám jen bílý, černí pro mě nejsou lidi
1:03 – nastává veřejná nostalgie a zima
1:30 – s Cerinem chčijeme na YBRo
1:34 – ožralí deme spát
1:36 – s Cerinem dáváme válec a pivo ve stanu
Středa 8.8.2007 (Koločava-pokus o Konsomolsk-Usť-Čorna-Dubove-Solotvyno-Chust-Mukačeve)
Po vylezení ze stanu pomalu balíme a chystáme se zdolat nezdolatelnou silnici směr Konsomolsk (o které Fakýr prohlásil, že to bude brutální enduro a uprdnul si :)) ), dál směřovat na Solotvynské jezero, kde byli kluci i loni no a tam se někde usadit pro tento den. Nabalil jsem motorku, která vypadala, že opravdu každou chvíli spadne z centrálu a po nějaké hodině jsme už byli nachystaní. Překvapuje mě, že nestartuju, nic nesvítí, nefunguje. Představa spálené pojistky mě spíš sere, než děsí, musel bych to zase celé porozbalovat, nakonec na to přišel Richie, vůbec mi nedošlo, že mám prázdnou AKU – včera jsem asi cestou z hospody pustil vyhřívaný hefty, i když si to vůbec nepamatuju a ty vyžvýkaly baterku nadobro. Fakýr čistí karbec a už můžem valit.
Já dostal šílenou sračku a Bubi mě ještě donesl ráno pivo ,ale můj pajšl ho odmítl:)Už bylo toho chlastu moc.
(Pozn. redakce: Toto když zazní od Fakýra, tak se blíží konec světa, také Apokalypsa.... :)) )
Následují zápisky Richieho palubního deníku
10:22 – padá nám stan a chčije
10:33 – probouzíme se, Cerin kouří, pije pivo a propaluje stan
Cestu na Konsomolsk vzdávají „Jawaři“ po asi kiláku cesty, Bubi pravil, že je to na zničení motorky, mě to trochu mrzelo, protože jsme se s Richiem těšili a teď jsme se zase otáčeli, ta cesta se mi líbila, samá kaluž, kameny, jízda na jedničku... Fakýr pak pronesl, že to stejně nebyla správná silnice :))...Navíc jsme nestíhali ani výjezd na nejvyšší horu Uk – Hoverlu. Příští rok si beru cestu na starost asi já. Takže jen pár fotek a zase zpátky, nakoupili jsme cigarety, místní děti umí akorát „Ahój!“ a mají z nás zase Vánoce, YBRo nestojí na centrálu už vůbec a tak po vzoru Ukrajinských motorkářů to opírám o zeď.
Ono bysme toho stihli projet víc,kdyby se každý den nestávalo ve 12 a nevyjíždělo v 15 hod.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
15:15 – Chčije
15:25 – Fakýr zjišťuje, že má od včerejška za uchem část obsahu močky, jak ho Cerin s YBRem nahodil
Nebylo překvapením, že po odjezdu z Koločavy (po cestě jen zdálky připomínající tankodrom) se zase vyčasilo, Bubi chytá vosu do přilby, tak aspoň fotím po cestě... To se mi i znevyplatí, poté, co s foťákem za jízdy vymetu pár megaděr, tak už jsem toho nechal. Člověk se musí fakt dívat pořád před sebe, za sebe, jinak ho předjíždí naprosto vše možné i nemožné... Zvládáme se držet pospolu, hlad nás už zase dohání, pár pokusů v civilizovaných městěch nevychází, samá nalívárna, občas sprchne, jinde je zase 30°C na slunku.
Lahůdkou je naprosto nová asfaltka, na které pracuje kopa Ukrajinců, člověk si poprvé užívá rovné cesty, ovšam né dlouho, po pár set metrech se cesta mění na vysypané kameny... To místo jsem si musel vyfotit, vypadalo to kouzelně, jak končí taková asfaltka.
Po pár otázkách k místním zase bereme správný směr Solotvyn. Pořádný déšť nás chytá těsně před cílem na silnici, kde když jedete 100km.h-1 jste největší sráči, ukrajinci předjíždí jakkoli i v dešti a neuvěřitelnou rychlostí. My při tom slejváku pauzujem u krajince (nikoli ukrajince :)) a zanedlouho vedle nás zastavují Italové s BMWčkama (myslim 1100 RT), aspoň na sebe mávnem, navlíkaj nemoky a frčí dál. Nakonec jsme zjistili, že pár metrů před námi je benzinka, kde jsme se teda schovali... Konečně západní pití – koupil jsem si Fantu :). K jídlu však nic, kafe taky ne – benzínky tam nejsou vůbec srovnatelné s našimi až na pár vyjímek.
Ani dál se nám nedaří najest, v jednom podniku „kuchyňa nepremává“, ale nakonec teda štěstí – hospoda s jídlem; boršč, salat a maso s bramborama teda bodlo, konečně slastný pocit nasycenosti za pár kaček. A pak už Solotvyn, protože si stále nepamatuju, co to bylo za dědinu, kde jsme jedli, ale u některých bylo hezký, že měly české názvy, třeba něco jako „Slatina“.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
17:51 – konečně sme našli hospodu a všichni členové BSM si legendárně dávají nealko (znamení apokalypsy)
18:05 – dochcalo
V Solotvynu bloudíme, ale zas obdivuju, že si Fakýr za ten rok pamatuje, kde vůbec byl ten kemp, někam zajíždíme, já objíždím zprava nějakého Ukrajince v autě, ten začíná troubit a blikat, prvně jsem si myslel, že bude průser, že bude nadávat, ale chtěl nám jen pomoct s ubytováním, hovořil dost srozumitelně a jeho „první doleva za mostem a pak ....“ jsme si vzali asi až moc k srdci. Skutečně jsme vzali dle jeho rady první doleva, ale ona ta správná doleva byla až za ní... Teď jsme udělali osudovou chybu a vjeli do nějaké rozkradené fabriky.
Kluci jeli dál, na mě vyskočil Ukrajinec, kterej něco řval a mával rukama, tak jsem radši zastavil, on nemohl pochopit, že jsme turisti, nebylo mu vůbec rozumět a byl strašně ožralej. Kluci se pak vrátili, já už jsem měl na mále z jeho věčných otázek „Odkal jedeš?“ a „Ake ozero Solotvyn?“ prostě byl nalitej jak houba, pak dal pokoj, jsem mu vysvětloval, že jsme zabloudili, nějak tomu nevěnoval pozornost. Rychle jsme se otočili a jeli nazpět k bráně, kterou jsme vjížděli. Tak ta byla zavřená a u ní stál Ukrajinec.... Rozbušilo se mi srdce a začal jsem počítat Svatý. Čekal jsem jednu ostrou, nebo velkej úplatek, nakonec na sebe něco zařvali a pustili nás ven. No docela blbej pocit, pomalu se mi u Solotvynu přestávalo líbit. Navíc tam byla fůra černejch – je to přecijen u Rumunských hranic a strašně moc lidí a bláto.
Všicni byli strašně posraní:)
Následují zápisky Richieho palubního deníku
19:12 – jeli sme na Solotvin a ňáky chlap nás někam poslal. Dojeli sme do nějaký továrny kde za náma zavřeli dveře a něco po nás chtěli. Pak nás zase pustili Z této poznámky je naprosto očividně poznat, ze jsem ji psal naprosto střízlivý a věděl jsem přesně co chci napsat :D (pozn. redakce: Richie – toto je nejúžasnější zápis :))) )
19:18 – jeli sme do Mukačeba
Už jsem věděl, že tady zůstat nechcu a ostatní měli myslím podobné pocity. Dojeli jsme skutečně až na pláž Solotvynu, pomalu zapadalo slunko, jezero vypadalo dost příšerně, jak kdyby v něm bylo několik galonů ropy, sice jsem do toho chtěl +- vlézt, ale když jsem to viděl, tak jsem si to rozmyslel...Ani jsem to nefotil. Bibiho a Fakyra taky pustili touhy se tam rochnit, Richie nechtěl myslím už od začátku. Všude bylo navíc plno lidí, jakejsi lunapark, Rumuni, všelijaký obchůdky, prostě hrůza.
Tak jsme se otočili a mizeli radši nazpátek, už definitivně k hranicím se Slovenskou republikou. Dobře jsme asi udělali, protože záměr vzdálit se od Rumunských hranic nás asi ten den zachránil na životě. Sice nás to stálo nějakých 100-130 km, ale vraceli jsme se na jistotu, s pár pauzama pro nakoupení piva a taky rauchpauzy, bibi pořád vyšiluje, ať jedeme rychleji a nezdržujeme, ale je jasný, že spánek nebudeme hledat za světla. Cíl nakonec pro dnešek bylo město Mukačeve už kousek od Užgorodu, tam jsme chtěli přespat na divoko. Při pauze na místní ČS nás však securiťák navedl do nějakého levného hotelu pro turisty, což znělo pro dnešek lákavěji, než spánek někde v lese. Ta benzinka byla jinak docela velká a vybavená, konečně jsem mohl nakoupit nějaké kraviny domů a svojí vděčné tandemistce Peťi. Podle instrukcí už jedeme potmě do Mukačeve a daný hotel jsme asi nenašli (zato několik děr v silnici spolehlivě)...Přijíždíme k nějakému jinému, před kterým stojí Maďarský autobus, hotel je malej, ale vypadá zvenku moc hezky, kluci jdou zjistit dovnitř stav, ven se vrací s blaženým úsměvem a cenou 220kč/osoba (v přepočtu) za noc a že luxusnější pokoj jsme ještě neviděli.
A měli pravdu, fakticky pokoj s manželskou betlí, rozkládacím gaučem, klimatizací, satelitem, minibarem, WC, sprcha...Za cenu zaflusané ubytovny v ČR. Nenechali jsme si 2x říkat, svazujeme motorky za přední kola na parkovišti a odnášíme krámy z nich nahoru. Když už je máme nahoře všechny, Fakýr konstatuje, že to vypadá, jako když přijede zájezdová Karosa a vyhodí zavazadlovej prostor :). Není pravdě daleko – krámy zabraly asi ¾ pokoje, pak že prej odlehčovat, odlehčovat :).
Následují zápisky Richieho palubního deníku
22:30 – přijeli sme k hotelu a ubytovali se. Největší luxus za 220kc na osobu
22:56 – vypadá to taddy jak když Karosa vyloží kufr...plná zem našich krámů a všichni dumáme nad tím jak sme to na ty naše mašiny dali
0:01 – chlastáme v hospodě lahváče
Jdem vyžebrat dolů do restaurace ještě pár lahvových, jinak už prej mají zavřeno, rekapitujulem dnešní den, popíjíme, kouříme za ty jejich směšné částky. Spát jdeme nějak postupně, rozhodlo se že Jawaři budou na manželské posteli, YBRaři na gauču (a pak že je spravedlnost!)... Mezitím se ještě všichni vyWCujem a osprchujem...Ze mě tekla nepopsatelně černá voda :)
Následují zápisky Richieho palubního deníku
1:16 – opilý Fakýr se snaží naladit televizi s Lečem v ruce
1:20 – opilý Bibi padá přes krámy na podlaze
Usínáme, mě budí asi ve 3 ráno rozsvícené světlo a při pohledu na Fakýra, kterej do někoho buší pěstí nechápu...Ráno však Fakýr podává vysvětlení:
Po náročném dni v klídečku spím , ale ne na dlouho něco ožralého se po mě plazí.V tu chvíli začínám mít strach o svou prdel.
Budím se a zjišťuju že je to Bubinaštěstí nechal mou prdel prdelí , ale stalo se něco horšího.Znovu usínám a budí mě zvuk jako když někdo chčije a taky že jo.Bubi chcal mezi noční stolek a mini bar vzbudil se až v momentě kdy to už měl skoro uklizeno pochcal mě rifle .Myslím že to nebylo tím 5 pivem ,ale byl opravdu náměsíčnej.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
3:05 -Náměsíčný Bibi vstává z postele a chčije vedle Fakýra na zem
Tato historka byla opravdu mega, nemůžu celej den jinak, než se nesmát, věřit se tomu docela dá, ale bylo to prostě neuvěřitelný... Bibi pravil, že se cítil přiopilej, tak záleží, kdo má pravdu. Přesunujem se:
Čtvrtek 9.8.2007 (Mukačeve-Užgorod/Vyšné Nemecké-Poprad. Dál YBRaři Poprad-Žilina-Brno)
Učinili jsme ranní rozhodnutí, že se dneska vrátíme, že už máme vše za sebou. Celé dopoledne se válíme a koprujem, vyhodit by nás měli až ve 3 odpo, takže akorát stíháme nakoupit zásoby cigaret, které chceme převézt, alkohol, hromadu piv jako dárky do Česka, kvůli splynutí jezdíme po Mukačeve s Richiem bez přileb, člověk se pak cítí skutečně jako doma. Fakýr zjišťuje po ránu, že má prázdné zadní kolo, tak to v tom největším vedru opravujem před hotelem, on dává přednost lepení, čehož bych se zase já celkem bál. Zaplňujem štěrbiny v moto cigaretama, abychom mohli kouřit i v ČR chvíli „zadarmo“ a postupně se chystáme směr SR.
Skutečně „postupně“ je u nás pomalu, když už snášíme bagáž dolů, začíná pršet, nejdřív málo a pak docela dost... Ale nic naplat, déšť jde „od Kyjeva“ – kde je fakt černo všude, ale směr hranice svítí slunko, takže i přes některé připomínky se oblečeme, rozloučíme a jedeme. Richie měl pravdu... Po pár km zase suchá silnice a děsný vedro. Trošku to ženeme směr Užgorod, abychom tomu dešti prchli definitivně, cestovní tempo asi 100km/h :). V Užgorodu zastavujeme na stejné benzince, jako byl sraz s Hruškovcema a bereme plnou – konečně si můžem natankovat kolik chceme, jindy člověk musí říct kolik litrů a zaplatit danej obnos. Plním skutečně po víčko, vesele to vytéká, příště to snad dám i do kufru a do kanystrů.
A pak už míříme na hranice, které jsou hned za rohem, frontu předbíháme... Ještě fotka „Ykpaiha-Zakarpatská oblast“ s našema strojema a běžná pasová kontrola Ukrajinské části, potom další předběhnutí Slovenské fronty a v docela rozumné době jsme na Slovensku. Definitivně nám bylo potvrzeno, že motorky mohou dopředu, jinak bychom v té frontě asi postávali dodnes.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
16:10 – stojíme na hranicích a klepou se nám ruce (viz. dále)
Radíme se ještě narychlo, zda-li máme důkladně uschované cigarety proti kontrole, ale Slovenský celník nás neprohledával. Když mu Fakýr ukázal, kde má deklarovaný karton, celník se otřásl (Fakyr totiž měl ty cigara v jednom z louisackych vaku, hozenych pod nějakou siti a zagumicukovanym na tandemu), zkontroloval pasy a byli jsme na Slovensku. Stále za krásného počasí, někdy v pozdním odpoledni. Stavíme ihned v „Colném prestoru“ a cestou....
Následují zápisky Richieho palubního deníku
16:35 – projíždíme bez kontroly a řveme: „Idioti, idioti !!!!!“
Na Slovenské benzince kousek za hranicema ještě vyndávám cigarety ze vzduchového filtru a všeho, kde by mohly překážet, nebo se poničit, konečně Slovenská bageta z benzínky a zase trochu kultivovaná země. Všichni jezdci vypadají skutečně Ukrajinsky i navzdory tomu, že veškeré bláto z Koločavy spláchl déšť :((.
Následují zápisky Richieho palubního deníku
17:17 – Fakýr zjišťuje, že jak narval válce do vzducháče, tak mu to dělá bohatší směs
Fakýr a Bubi mají v plánu zakempit někde v Tatrách v kempu, my odpočatí s Richiem se však chystáme na celonoční tranzit do ČR. Tj. projet Slovensko i Česko až do našich domovů. (zasraní loviči kilometrů) Vypadá to, že nebude žádná hrozná zima, motorky jedou na Ukrajinský benzín znatelně líp, tak proč ne... Chybí nám jen předpověď počasí, ale jednou jsme motorkáři, tak proč ne...
Kemp byl dobrej a celkem levnej šlo to bubi dal 2 a já asi 5 piv a šlo se spat.
Levný kemp to teda byl,měli sme vlastní stan a platili sme asi to stejné co v mukačevu za hotel.
Kluci se od nás odpojují na OMVce v Popradu, jedou teda hledat kemp, fotíme se a po rozloučení už míříme s Richiem směr ČR. Všechno klape, na osudné OMVce, kde skončil CZmano potkáváme českého motorkáře s Jawkou 350 a spolujezdkyní, myslím, že mířili také někam do Tater, tak jsme pokecali a někdy v noci se dostali na HP Bumbálka/Makov, tady už bylo okolo 15°C a žádná sranda, ale zlepšilo se to po přejetí. Cesta uběhla díky stejným motorkám nesmírně rychle. Benzín nám dojde až v ČR a tak bereme na benzince Gold za Makovem benzín za nechutnou částku a kupujeme bagetu nechutné částky :).
Trochu se přioblíkám no a na dálnici do zálehu, Hranice, Olomouc, Prostějov, Brno v dohledu, pár kuřáckých pauz, cítíme se stále svěží, jen poslední kiláky už počítám a s cedulí Brna už ze mě spadá strach, jsou tři ráno místního času a unavení jedeme každý do svého pelechu. Kluci přijíždí z Tater v pohodě druhej den, ale mně se víc líbil ten noční tranzit. Motorky vydrželi, jezdci také, sláva nazdar vejletu! :)...
Naše cesta proběhla za plného pátečního provozu bez problému největší problém nastal po natankování našeho drahýho sajrajtu do nádrže s ním jsem přišel tak o 2 koně a vaiill přes kroměříž domů čas byl suprovej ve 2 doma:)
Rekapitulace: Super motodovolená, kde mi chyběly jen nějaké ty enduro pokusy, ale myslím, že nechyběli fajn lidi ;). Ukrajina je krásná, i když odpadky jsou doslova všude, je to taková neposkvrněná země, což se myslím za pár let určitě změní. Z těch cen na Uk navíc musí bejt nadšenej každej. Najeli jsme cca něco kolem 2000km dohromady, já jsem byl letos hodně línej a taky ten report tak vypadá. Nezapisoval jsem ani zápisky (ty jsou všechny Richieho) a nevedl kilometry (ty počítal zase Bubi) – ale snad mi bude odpušťěno :)... Příští rok bych vymakal víc organizaci času a cesty, vytiskl mapy, co nejpodrobněji, letos to bylo přijatelný, ale jelo se spíš po paměti.... Ovšem nikdy nebude všechno. I tak to bylo great :).
Opravujeme: Letos to bylo klidnější, protože se nejelo nikam moc směr enduro
Richie: Jen mazání řetězu
Bibi: Nějaký bowden, dál opatření na karbec proti vodě
Fakýr: Jednou zanesenej karb, zlobil bowden plynu, několik pádů moto, píchlé zadní kolo
CErin: Mazání řetězu, jednou vycuclá AKU, snad nízký výkon vlivem neseřízení.
Slova zúčastněných na závěr :)
Richie-Pro mě to nemělo chybu, myslím že se sešla pro mě naprosto parádní sebranka lidí se kterou byla sranda. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek o kterém budu ještě dlouho vyprávět (ačkoliv to nikoho nebude zajímat :D ) …. jenom asi v budoucnosti svým potomkům některé úseky této dovolené pravděpodobně zamlčím ;) ….ještě jednou děkuju všem zúčastněným
Fakýr- Bylo to super líp to dopadnout nemohlo:))))
Bibi640- Supr dovolená,už se těším na další.
CZmano- škoda že byl problém v motorce, moc jsem se těšil na celý výlet… Snad příště J
Osobně děkuju Vám všem za podporu, čtenářům za dočtení a těším se, že příští rok se sejdeme zase. V plánu je zatím Krym, uvidíme, jak se to vyvrbí! Do svidanja! :).
Pro Jawamanii.info (c)2007 CErin