Příspěvků: 31, poslední: 13.11.2016 4:01:1263610.Informace
Zdravím pánové, jak se cenově pohybuje cínový bronz za 1 Kg? Nemyslím samozřejmě kolik dají ve sběrných surovinách, ale za kolik se dá tak běžně koupit/prodat, díky.
Krf: já naprosto chápu, že dva reaktory o výkonu 3GWt typu RBMK se mohou lišit parametry jako je počet palivových, chladících, regulačních kanálů, nebo jejich rozměry, teplotou výstupu... Jen bych si rád rozšířil obzor .
[JZ]
(13.11.2016 4:01:12)
JZ: beru to jako funkční celek, né pouhý typ zdroje tepla... jsem asi nepochopen :-)
[krf]
(12.11.2016 9:14:53)
co udělá jedna nevinná, rádoby vtipná poznámka o použití grafitu ze starejch tyčí :-)
[xTas]
(11.11.2016 16:08:22)
Tak teď jsem zmaten. V čem, prosím Tě, spočívá konstrukční rozdíl mezi RBMK-1000 v (bouchlém 4. bloku) Černobylu a v Leningradu?
[JZ]
(11.11.2016 14:16:49)
čísla mám obráceně, 3,4 a 1,2
[krf]
(11.11.2016 13:49:43)
Deadman: některý prameny uvádějí, že tyhle testy měli provádět pokaždý před plánovanou odstávkou reaktoru. Mluví o tom i v nějakým rozhovoru tehdejší ředitel Černobylu.
[red.bill]
(11.11.2016 12:01:26)
Tak pokud ony reaktory obsluhuje kompetentní obsluha, která navíc dodržuje bezpečnostní předpisy, tak podle mě nemusí být velký důvod k obavám z havárie. V Černobylu, jak už zde ostatně zaznělo, tomu však bylo jinak. Nicméně podstatné je, že ani v Černobylu nedošlo k jadernému výbuchu. Prostě se ten reaktor v důsledku přehřátí natolik přetlakoval vodní párou, že odlítlo vrchní betonový víko, k rozžhavenýmu grafitu se dostal vzduch, kterej se tím teplem ihned rozložil na vodík a kyslík a následně vybuchl, čímž rozmetal aktivní zónu po okolí.
[Ota]
(11.11.2016 11:29:55)
red.bill: ano, a to je ta otázka, jestli elektrárna měla dovolit takovéto obejití anebo spadnout do nouzového odstavení, když klesl výkon pod harnici stabilního chodu, natož dovolit snížit zásobu reaktivity.
Deadman: jo, když jsem klukům v práci vysvětloval, že v jaderné elektrárně je reakce udržována těsně pod hranicí neřiditelné reakce, tak na mě nevěřícně dívali mysleli si, že je tam ještě obrovský krok :-)
krf: ony tyhle grafitový bestie mají ještě jednu výhodu - produkují plutonium. Mimochodem další prakticky shodná elektrárna je u Leningradu, 4 reaktory, stále v provozu a taky (zatím) bez výbuchu.
[JZ]
(11.11.2016 10:46:49)
bwr s rbmk maj podobný jen jeden okruh a vodu jako chladivo, konstrukcí sou totálně odlišné, spíš ty vvr-pwr mají podobnost, ten ruskej kanálovej grafitovej prostorovně objemnej jednookruhovej parogenerátor je unikát, dodnes fungující v elektrárnách sovetského svazu, kde smolenská je totožná dvojička černobylu a překvapivě ještě nebouchla
[krf]
(11.11.2016 7:50:04)
Jsem rád, že se tu tolik lidí zajímá o jadernou energetiku. :-)
K tomu testu v Černobylu nutno dodat, že si ho nejen zfušovali jak se jim hodilo, ale postup toho testu byl navrženej pro provedení s čerstvým palivem, než bude elektrárna uvedena do provozu. Jelikož ale závazek termínu uvedení do provozu a plnění výrobních plánů měl nejvyšší prioritu, tak ty testy prováděli až po třech letech provozu, kdy se vypálené palivo chová o dost hůř. než s čímž autor testu počítal.
K tomu je potřeba dodat, že je to asi jediný typ reaktoru na světě s kladným teplotním koeficientem. Všechny ostatní, které konstruovali lidé v pudem sebezáchovy mají koeficient negativní, tedy s teplotou reaktivita klesá. To vše v souvislosti s fyzikální podstatou, kdy mezi zastavením reakce a nekontrolovatelným nárustem výkonu je rozdíl pouhých 0,7% neutronů.
[Deadman]
(10.11.2016 23:13:37)
JZ: Elekrárna jim nic takovýho nedovolila. Měli přesný harmonogram a podmínky za kterých měli zkoušku províst, stejně jako pro normální provoz. To, že si její parametery upravili aby jí mohli zopakovat znova kdyby se na poprvý nepovedla za to elektárna nemohla.
Krizoň IV.: On tam ani nikdo takový být nemoh, šlo o vojenský reaktor který byl použit v civilu a některý parametry byly přísně tajný z důvodů který napsal kfr. Hlavní průser byl v tom, že obešli vše co mohli a dostali reaktor do takovýho stavu který předpisy zakazovaly.
[red.bill]
(10.11.2016 22:17:56)
Tak omyl, Fukušima není VVER, ani RMBK, nýbrž BWR - varný reaktor moderovaný vodou, zhruba kombinace obou předchozích.
[JZ]
(10.11.2016 21:18:29)
Jirka: co vím, tak ve Fukušimě je (byla) VeVERka (jako JETE/JEDU). Ale došlo tam k zaplavení pomocných pohonů, takže nebylo z odstaveného reaktoru možné odčerpat zbytkové teplo (vznikající samovolným rozpadem aktivních produktů štěpení), takže došlo k roztavení aktivní zóny a úniku "trochy" radioaktivní páry.
[JZ]
(10.11.2016 20:03:04)
Krizoň: ono vlastně nikdo dodnes neví, co přesně se stalo v aktivní zóně, jsou to jen modely a spekulace. A taky myslím, že určitě nebylo politicky vhodné, aby vyšly najevo všechny detaily. Nicméně neoddiskuvatelný fakt je, že se obsluha pokusila zabránit xenonové otravě reaktoru tím, že jej uvedla do nedovoleného stavu - šlápli zakázaně na plyn, aniž by tušili, jak se reaktor bez zátěže (neproudila v něm voda) zachová. A otázkou je, jestli to, že jim to elektrárna dovolila, bylo špatně anebo dobře.
[JZ]
(10.11.2016 11:59:19)
Muze byt, uz je to par let co jsem studoval co se vlastne stalo, a zapamatoval jsem si akorat ze se reaktor chova celkem nelogicky, a ze hlavni pruser nebyl v tom ze vyradili bezpecnostni prvky ale v tom ze tam proste nebyl nikdo kdo by chapal co se deje.
[Krizoň IV.]
(10.11.2016 11:17:22)
Krizoň IV.: Nic nepřerušili. Tyče se zasekly protože se horkem zkroutily jejich kanály. Nouzové odstavení by fungovalo kdyby předtím nevytáhli většinu tyčí ven ve snaze nastartovat otrávený reaktor.
[Kalasnikov Č175]
(9.11.2016 20:34:31)
Zcela jiste to neni tak, ze by ten reaktor byl zamerne navrzenej, aby se pri malym vykonu choval tak jak pise Krizon. K tomu mohlo dojit pouze za urcitych podminek, ty svou neodbornosti obsluha ale splnila, kdyz vyradili temer vsechny bezpecnostni okruhy, aby mohli provest test. Probihalo to v noci, takze nebyl pritomen fyzik, ktery rozumel konstrukci a chovani reaktoru. Vykon reaktoru nesmel klesnout pod 300MW, jim ale spadl na 30 a doslo by k zastaveni. Opetovne nastartovani by ale bylo mozne az za nekolik dni, opet kvuli vlastnostem reaktoru. Opet doslo k poruseni predpisu, aby se reakce nezastavila, ta se ale rozbehla tak, ze byla mimo kontrolu. Tepelny vykon reaktoru byl 3GW, elektricky vykon generatoru byl 1GW. V okamziku roztrzeni kotle byl vykon 300GW.
Reaktor stejnyho typu je i ve zname Fukusime, tam byla
porucha a unik radiace zpusobeny uplne jinak.
Vyhodou reaktoru je, jak pise krf to, ze jako palivo pouziva pritodni uran a vysledkem stepeni je plutonium.
[Jirka]
(9.11.2016 20:34:25)
výhoda toho bolšoj varnýho lekhovodního bojleru moderovanýho grafitem byla jeho funkce s málo obohaceným palivem a možnost vytahat z něj skoro kdykoliv tyče,ze kterých dostávali plutonium, to žádný veverky nebo plynem chlazený neumožnují
[krf]
(9.11.2016 17:12:00)
Ota: doktore tak snadny to nebylo. Jak pise JZ, ten system byl vymysleny (hlavne s ohledem na cenu) tak ze pri odstaveni reaktoru skutecne doslo ke zvyseni vykonu. Jenze o tomhle obsluze nikdo nerekl. takze oni se to pokusili odstavit, a misto toho se aktivita zvysila. Oni naprosto netusili co se deje, a odstaveni prerusili.
[Krizoň IV.]
(9.11.2016 16:41:51)
JZ: Ano, měla by to být ocel s příměsí bóru. No a o těch grafitových koncích jsem nevěděl - zajímavé. Tehdy tu havárii zavinila hlavně obsluha neodbornou manipulací s reaktorem. Přestože soudobé vodní reaktory jsou patrně bezpečnější, kdyby tehdá nedělali ty hloupé hokus- pokusy, při kterých obešli všechny bezpečností systémy automatického odstavení reaktoru, k ničemu by nedošlo...
[Ota]
(9.11.2016 8:35:39)
Ota: žiju v přesvědčení, že účinnou látkou regulačních tyčí je bor(10), případně kadmium (113???). V Chernobylu však byly konce tyčí opatřeny grafitovými nástavci (špicemi), takže neměly pouze záporný regulační efekt, ale při určité konfiguraci reaktoru také kladný. V případě (havarijního) odstavení reaktoru tento nejprve prošel onou konfigurací, kdy naopak docházelo k zvýšení aktivity jádra. I když dodnes je sporné, jestli tento fakt měl nějaký významnější vliv na celou destrukci aktivní zóny.
Jinak ze zirkoniové oceli se dělají tvely, ve kterých jsou naskládány tabletky paliva.
[JZ]
(8.11.2016 18:30:34)
Regulacni tyce jsou ocelove,grafit slouzil jako moderator u reaktoru Cernobylskeho typu RBMK.
[Ota]
(8.11.2016 18:18:37)
xTas: mám za to, že po havárii v Černobylu byly grafitové konce z regulačních tyčí RBMK reaktorů odstraněny.
[JZ]
(8.11.2016 14:39:51)
No name - co vyřazený regulační tyče z elektrárny? jako bonus posvítí i zahřeje :-)
[xTas]
(7.11.2016 23:17:02)
[No_-_name]: Z grafitu se dělaj elktrody do hloubiček, takže tam kde prodávaj komponenty pro elektroerozivní obrábění nebo přímo někde v nástrojárně. Věci pro hloubičku bereme tady
http://www.interspark.cz/edm-grafit-1.html
[Zbýňa]
(7.11.2016 22:23:00)
Se s dovolením přiseru - dá se někde sehnat tyčovej grafit v malém? Potřebuju špalík průměr min. 45 a délka min 70... :-)
[No_-_name]
(7.11.2016 22:10:24)
A bazarově tak 150-200, ale tam seš většinou v háji co se záruky složení týče. Nikdo ti nezaručí, co to přesně je, takže je to pak spíš na jednodušší aplikace.
[Zbýňa]
(7.11.2016 21:02:12)
Dobře, díky..
[M.L.]
(7.11.2016 20:15:08)
Ted nedavno jsem kupoval v ALMS v Brne a tusim ze to bylo neco kolem 300kc/kilo
[cafe racer]
(7.11.2016 17:25:02)
CuSn8, ve Feroně 400 až 500 Kč/kg, kulatina 8 - 110 mm záleží na průměru.
[holdas]
(6.11.2016 20:50:19)
Kompletní statistiky
SQL spojení: 1 (6), 0,094 s
v1.0.6221, Made by HejtmaMa (c)2005-2008, last restart: 27.11.2024 10:39:17